Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Velká recenze zařízení Samsung OmniaPRO B7610

24.11.2009, Pavel Koza, recenze
Samsung patří již delší dobu mezi největší výrobce mobilních zařízení (momentálně je to světová dvojka), a tak není divu, že do sféry jeho zájmu patří i zařízení se systémem Windows Mobile, i když v poměru k celkovému množství produkovaných zařízení pro něj není tato oblast úplně nejvýznamnější.

Parametry zařízení


Dostáváme se k parametrům zařízení, kde je B7610 svému hlavnímu konkurentu, zařízení Touch Pro2, nejen rovnocenným partnerem, ale v mnoha ohledech ho dokonce překonává. Rychlý přehled a srovnání najdete v našem katalogu, nyní si jednotlivé parametry probereme podrobně s komentářem.



Hlavním procesorem v zařízení je Samsung S3C6410, což je vzhledem k drtivé převaze Qualcommů sice trochu neobvyklé řešení, ale v zařízení s logem Samsung na těle se jaksi dá očekávat. Samsungy v minulosti nepatřily mezi nejvýkonnější procesory používané v mobilech, typ použitý v tomto případě se ale za slabé místo nedá označit ani v žertu. Vliv na to má nejen jeho architektura, ale i přetaktování na 800 MHz při maximálním výkonu. Podle potřeby se ale dá nastavit výkon nižší nebo je možné to nechat plně na automatice.



Protože jsem nezjistil přesné hodnoty procesoru v různých výkonnostních režimech, udělal jsem jednoduchý test - pomocí programu CorePlayer jsem benchmarkoval krátký AVI film (ukázka z filmu Quantum of Solace) ve všech 4 režimech a výsledky byly následující (čím vyšší číslo, tím lepší výsledek):
  • Vysoký výkon: 155%
  • Normální výkon: 115%
  • Nízký výkon: 82%
  • Automatický výkon: 151%

Osobně jsem ale kromě tohoto testu celou dobu využíval plně automatické nastavení a neměl jsem problém ani s výkonem, ani s výdrží. Kromě několika specifických situací tak možnost ručního nastavení výkonu asi nevyužijete.

Příjemné překvapení na nás čeká i u integrované paměti. Základem je celkem slušná kombinace 512 MB FlashROM a 256 MB RAM, navíc umocněná povedenou grafickou utilitkou pro znázornění využití paměti jednotlivými aplikacemi. V reálu je samozřejmě paměti o něco méně (70 MB RAM, respektive 160 MB FlashROM), ale během používání jsem se u RAMky nikdy nesetkal s problémem a pokud jde o FlashROM úložiště, je kromě základní paměti k dispozici i extra prostor velký asi 1,4 GB (originální velikost jsou 2 GB, ale část paměti je obsazena, pravděpodobně různými jazykovými verzemi systému). Místa je tedy na zařízení víc než dost a když k tomu přidáme možnost rozšířit úložiště i pomocí microSD karty, nemá to chybu.



Displej mě velmi mile překvapil a potěšil. V zařízení je totiž integrovaný nový typ označený jako AMOLED, který klasické LCD displeje překonává hned v několika ohledech. AMOLED, neboli Active Organic Light Emitting Diode, nabízí mnohem rychlejší odezvy, věrnější a plnější barvy či nezkreslený obraz a barvy i při pohledu z hodně ostrého úhlu. Díky zcela odlišné technologii, kdy světlo vytváří každá buňka sama a samostatně bez nutnosti používat další zdroj světla jako podsvícení, se rovněž snížil počet vrstev a tím i tloušťka samotného displeje. A nesmím zapomenout ani na velmi praktické zlepšení v podobě výrazné úspory elektrické energie. AMOLED je prostě krokem kupředu nejen na papíře, ale i v praxi, a tak jediným slabším místem zůstává stále bídná kvalita obrazu ve slunečném počasí nebo obecně ve velmi světlém prostředí.



Když pomineme technickou stránku věci, jedná se o širokoúhlý displej s rozlišením 480 x 800 bodů, úhlopříčkou 3,5 palce (88 milimetrů) a možností nastavit intenzitu svícení ve 12 úrovních - minimální úroveň je vhodná i do tmavého prostředí, maximální naopak užijeme snad jen za velmi slunečného počasí. Díky světelnému senzoru je k dispozici i automatické nastavení podle okolních podmínek. Díky AMOLED technologii nejsou žádné problémy ani s barevným podáním, bílá je bílá, černá je černá a modrá je dobrá:). Výchozí orientace displeje je na výšku, po vysunutí klávesnice se automaticky otočí o 90 stupňů. V některých aplikacích je možné orientaci změnit i prostým natočením, není jich však mnoho (prohlížeč obrázků, mobilní Opera, Touch Player a možná pár dalších), většina programů včetně obrazovky Dnes je vůči naklánění imunní.



K ovládání telefonu slouží především dotyková vrstva na displeji. Technicky jde o rezistivní (odporovou) technologii přizpůsobenou ovládání prsty, ale protože je k dispozici stylus, poradí si i s ním. Jako malý bonus nabízí Samsung i vibrační odezvu, kterou si můžete upravit podle svého - můžete ji vypnout nebo zapnout, případně ji nechat aktivní pouze při psaní na softwarové klávesnici nebo při ovládání aplikace pro telefonování.



I když je B7610 zaměřena především na práci, nezapomíná ani na zábavu. Jako jedno z mála Windows phone zařízení nabízí přímou podporu pro přehrávání filmů ve formátu DivX a XviD, takže není nutné doinstalovávat žádnou další aplikaci a přehrajete většinu filmů. Umí dokonce i zvuk v AC3, což můj oblíbený CorePlayer 1.3.6 stále nezvládne, na druhou stranu je napevno omezen na maximální velikost videa na 720x480 bodů. Pro srovnání jsem si ho ale nainstaloval a provedl pár testů. Pravda, srovnání není úplně přesné, protože Samsung nemá režim QTv jako zařízení od HTC, místo něj jsem testoval režim DirectX, ale jelikož jde především o reálnou schopnost přehrávat filmy a technologie (jak to program udělá) je až na druhém místě, není to podle mého názoru na překážku. A Samsung si vede lépe než výborně - klasické DivX filmy přehrával bez problémů, filmy s větším rozlišením s drobným trháním také. HD a FullHD filmy už na něj ale byly přeci jen příliš.

Ikona Odkaz na databázi
Grey's (QTV/DX)
Grey's (RAW)
Matrix (QTV/DX)
Matrix (RAW)
Samsung OmniaPRO B7610160 %96 %190 %104 %
HTC Touch Pro2116 %65 %120 %70 %
HTC Touch Pro98 %95 %108 %109 %
Testovací soubor ve formátu DivX má rozlišení 640x352 bodů, datový tok 1024 kbit/s, 24 snímků za vteřinu a stereozvuk 44,1 kHz při 127 kbit/s, jedná se o dynamickou upoutávku na film Matrix. Jako druhý testovací soubor jsem použil jiný DivX soubor s rozlišením 624x352 bodů, 23,97 snímků za vteřinu a stereozvuk, jednalo se o díl ze seriálu Grey's Anatomy.

Především u business zařízení je poměrně častá a zcela určitě praktická funkce TV-Out, která po zapojení správného kabelu a po propojení s nějakou televizí, monitorem či projektorem umí zobrazit na velké obrazovce to samé, co vidíte na displeji. Kabel, který se trochu překvapivě zapojuje do konektoru pro připojení sluchátek, jsem bohužel neměl k dispozici, takže nabízím jen ukázky konfiguračních obrazovek.



Zvukové schopnosti jsou výborné. Každého audio-fandu rozhodně potěší klasický 3,5 milimetrový konektor pro připojení sluchátek, který je navíc kombinovaný - umožní jak připojení sluchátek klasických, tak i sluchátek s mikrofonem a případně kabel pro TV-Out výstup. Po připojení sluchátek je v programu Touch Player možné zvuk vylepšit hned dvěma způsoby. První technologií je DNSe (Digital Natural Sound engine), což je technologie pro zpracování a úpravu zvuku tak, aby co nejvěrněji simuloval zvuk v reálném prostředí. K dispozici je celkem 11 přednastavených režimů klasickým rockem nebo jazzem počínaje a simulací koncertního sálu konče. Druhou možností vylepšení zvuku je implementace technologií SRS WOW HD a SRS CS-HP. První jmenovaná nabízí sytější zvukový projev, druhá je zaměřená na poskytnutí prostorového dojmu i u klasické stereo nahrávky.



Výborný je i systémový reproduktor na zadní straně zařízení, který je dostatečně hlasitý a reprodukce zřetelná, takže se dá použít jak pro nouzové přehrávání písniček, tak i pro sledování filmů bez sluchátek. Ani mikrofonu se nedá moc co vytknout, podává velmi dobrý výkon při přímém záznamu i při záznamu z několika metrů, a díky aplikaci Zvuková poznámka s možností záznamu řeči do AMR nebo hudby do formátu MP3 nabízí široké možnosti využití. Snad jen reproduktor pro telefonování by mohl být hlasitější, ale za vysloveně slabý se označit nedá.



Možnosti komunikace jsou velmi bohaté. Základem je USB konektivita realizovaná pomocí microUSB konektoru na zařízení. Na tento typ konektoru, který by měl plynule nahradit miniUSB a který se v následujících měsících a letech stane v mobilních telefonech obecným standardem, si prostě musíme zvyknout. Po připojení ke stolnímu počítači můžeme komunikovat buď v režimu ActiveSync a klasicky synchronizovat data a přesouvat soubory, nebo můžeme připojit vnitřní 2 GB velkou paměť či microSD kartu jako velkokapacitní zařízení (Mass Storage) a přesouvat data rychleji než v prvním případě. Testovací 100 MB velký RAR soubor se na zařízení kopíroval na kartu 45 vteřin v režimu ActiveSync a 23 vteřin v reřimu Mass Storage. V tom samém režimu, ale zpřístupňujícím extra úložný prostor, se na něj stejný soubor kopíroval přesně 26 vteřin. A jako poslední je k dispozici klasické sdílení internetu. Škoda jen, že není k dispozici praktická automatická nabídka po připojení kabelu jako u HTC, změnu je nutné vždy provádět v hloubi konfiguračního nastavení.



I v oblasti Bluetooth nabízí Samsung něco speciálního. Ne sice po hardwarové stránce, protože je instalován klasický Bluetooth 2.0 modul s podporou EDR a profilu A2DP, ale zaujme především propracovaná grafická ovládací aplikace vlastní výroby. Po spuštění je uprostřed obrazovky ikonka samotného zařízení, která je buď šedá (Bluetooth je vypnutý) nebo modrá (Bluetooth je zapnutý). Po zapnutí se kolem hlavní ikonky zobrazí menší ikonky spárovaných zařízení a pokud zadáte povel pro vyhledání viditelných zařízení v okolí, zobrazí se i jejich seznam (tyto ikonky jsou šedé). Pak už jen stačí přetáhnout prstem požadované zařízení doprostřed na ikonku Samsungu a spustí se proces párování. Můžete si rovněž zobrazit seznam podporovaných profilů daného zařízení či nastavení. Zkoušel jsem klasické věci jako je synchronizace přes WMDC ve Windows 7, přenos souborů mezi různými Windows Mobile zařízeními, připojení sluchátek i headsetu či připojení přes Bluetooth k Internetu a všechno fungovalo bez chybičky.



Bezdrátový modul WLAN typu b/g se ovládá podobně jako Bluetooth. Po spuštění se opět zobrazí hlavní středová ikonka reprezentující zařízení, kolem které jsou zobrazené všechny viditelné sítě. Zařízení podporuje všechny typy ověření včetně WPA2 a WPA2-PSK nebo šifrování TKIP a AES a pokud jsem se mohl připojit k několika různým přístupovým bodům, všechno bylo funkční. Jako takový bonus nabízí Samsung i podporu technologie Digital Living Network Alliance (DLNA), což je standard pro propojení domácí elektroniky mezi sebou a skutečně jsem velmi snadno dokázal díky aplikaci Connected Home zařídit, aby můj Playstation 3 přehrával filmy a MP3 skladby přímo z paměťové karty zařízení. Dokonce i film v jakési poloHD kvalitě, který se na Samsungu trhal, se na Playstationu přehrával plynule.



V zařízení je k dispozici vyměnitelná a dobíjecí Lithium-Ion baterie se sympatickou kapacitou 1500 mAh. To je nachlup stejně, kolik má baterie v HTC Touch Pro2, ale v praxi byl mezi oběma zařízeními značný rozdíl. Samsung B7610 totiž nabízí hned několik technologií výrazně snižujících spotřebu, takže při běžné práci vydržel 2-3 dny. V prvé řadě to je nový AMOLED displej, který dle Samsungu při stejné intenzitě svícení spotřebuje až o 2/3 méně energie, než srovnatelný displej typu TFT-LCD, a navíc je k dispozici i automatická regulace jasu. Druhým rozdílem je možnost nastavení automatické regulace výkonu procesoru, ten tak po většinu času jede jen na nízký výkon a spotřebu. Obě tyto úsporné vlastnosti mají ve svém důsledku velmi příznivý vliv na spotřebu, takže v praxi vydrželo zařízení na jedno nabití výrazně déle, než Touch Pro2 při podobném způsobu použití. Je to ale jen odhad, protože v syntetických testech prováděných vždy na maximální nastavení to tak nevynikne.



Poměrně pravidelnou vlastností se poslední dobou stává senzor zrychlení, díky kterému vaše zařízení pozná, že s ním nějak pohybujete a podle situace na tuto akci i nějak zareaguje. Asi nejčastějším využitím této funkce je automatické otáčení obrazovky, i když na tomto zařízení je to možné jen v několika málo konkrétních aplikacích. Praktická je funkce nazvaná Etiketa, kdy otočení zařízení displejem dolů ztlumí aktuální zvuk včetně vyzvánění. Zajímavě vypadá možnost posouvat nakloněním zařízení mezi fotografiemi, ale nevýhodou je mizerně plynulý pohyb, takže to trochu ztrácí na efektu. A nesmím zapomenout ani na využití ve hrách - přímo na zařízení je primitivní hra Kostky, kdy jednoduše zařízením zatřesete a kostky jsou vrženy.



Pro někoho nezbytný doplněk moderního mobilního telefonu, pro jiného zbytečnost. To je integrované FM rádio, které je ovládané aplikací nazvanou prostě FM Radio. Po prvním spuštění se automaticky projde frekvenční rozsah 87,5 - 108 MHz a přednastaví se nalezené stanice. Mezi předvolenými stanicemi, kterých může být až 12, pak můžete jednoduše přepínat. Mezi další funkce rádia patří možnost vypnout reprodukci nebo přesměrovat výstup ze sluchátek do hlasitého reproduktoru a zpět. Zajímavostí je pak možnost záznamu reprodukce do souboru, takže si například můžete nahrát oblíbenou písničku.



Vynikající vlastností je multijazyková podpora pro systém i aplikace. Přímo v zařízení je předinstalováno na 15 různých jazykových mutací včetně češtiny a uživatel si tak může nejen vybrat, v jaké jazykové verzi chce své zařízení používat, ale v budoucnu tuto svoji volbu může kdykoliv změnit. Protože je změna spojena s vymazáním kompletního obsahu paměti, nebudete ji provádět obden, ale samotná možnost i způsob provedení (výběr jazyka, potvrzení, 3 restarty, 15 minut a máte zařízení klidně ve finštině:) je prostě výborná.


reklama