Velká recenze zařízení Lenovo ET960

Vzhled

Pokud se v něčem Lenovo od MDA Compact maximálně odlišuje, je to bezesporu jeho vzhled. Na rozdíl od strohého, ale čistého designu Compacta nabízí ET960 asymetrii, větší barevnost i zcela jinou filozofii ovládání. Na první pohled mě zařízení moc nezaujalo - přišlo mi dost přeplácané, poněkud nevzhledné, ale především mi nevyhovovalo umístění některých ovládacích prvků. Po pár hodinách se na to ale dalo zvyknout - člověk se prostě musí smířit s tím, že to není klon MDAc, ale zcela jiné zařízení. V ruce se Lenovo drželo perfektně a díky několika ovládacím prvkům na boku přístroje jej bylo možné slušně ovládat jen jednou rukou, příjemná byla rovněž jeho nízká hmotnost.

Asi prvním místem, na kterém spočine oko uživatele po rozbalení krabice a vyndání zařízení z obalu, je výrazná stříbrná anténa. Což je i přes subjektivně nepatrně lepší příjem signálu velké mínus - na nejmenších Pocket PC Phone edition oceňuji především možnost nosit je bez problémů v kapse všude při sobě. To je sice technicky možné i v tomto případě, ale vzhledem k plastovému provedení antény (a koneckonů i celého zbytku těla, možná s výjimkou modře zabarveného dílu) poměrně riskantní. Navíc je kvalita plastu a především stříbrného laku sporná - neměl jsem odvahu provádět nějaké drsnější testy, ale už po pár dnech se začala loupat barva z plastové krytky baterie, což se mi u Compacta stalo až po více jak pů roce, a to navíc poté, co jsem ho omylem celý den nosil ve stejné kapse jako svazek klíčů. Ostatní součásti se zatím drží, ale velkou důvěru ve mě nevzbuzují...

Ale zpět k tématu. Již jsem uváděl, že zařízení Lenovo ET960 spadá do stejné kategorie jako MDA Compact nebo Yakumo Omikron. Jeho rozměry jsou 110 x 62 x 19 milimetrů, hmotnost velmi slušných 135 gramů. Jak si vede v přímém porovnání s konkurencí uvidíte v tabulce:



Při pohledu zepředu určitě nepřehlédnete displej o úhlopříčce 2,8", tedy asi 71 milimetrů. Pod ním je kombinace miniaturního joysticku a dvou programovatelných tlačítek. Herní maniaky ale rovnou zklamu - i když to vypadá pro hry jak dělané, opak je pravdou. Joystick je skutečně malinký a ovládání s ním dost nepřesné, ale především zařízení nezvládá současný stisk dvou tlačítek. Takže můžete buď manévrovat (a to ještě jenom v přímých směrech) nebo střílet. A aby toho nebylo málo, při testovacím hraní her se občas joystick jakoby zakousl a pak i v normální poloze neustále posílal letadlo doleva nebo doprava do zdi. Tlačítkům je možné přiřadit pouze jednu aplikaci. Nad displejem pak najdeme otvor reproduktoru pro telefonování a na otočném kloubu i čočku digitálního foťáku a multifunkční LEDku sloužící zárověň jak pro zobrazení stavu (puštěný BT, nabíjení atp.), tak i jako nouzové osvětlení fotografovaného objektu.

Zadní strana zařízení je prosta významnějších překvapení. Hlavní část zabírají plastová dvířka skrývající baterii, pod kterou rovněž najdeme slot pro zasunutí SIM karty. Nad krytem je otvor pro systémový reproduktor, otvor pro stylus a zadní strana otočného kloubu s foťákem a LEDkou.

Levá strana, plynule přecházející v horní i spodní stranu zařízení, nabízí kromě slotu pro SD kartu i spoustu dalších tlačítek a ovládacích prvků. Trochu netradičně je na boku dvojice systémových tlačítek pro příjem a ukončení hovoru, pro lepší orientaci hmatem má tlačítko se zeleným sluchátkem uprostřed malý hrbolek. Hned vedle těchto tlačítek je senzor infračerveného portu. Ještě o kousek výš je tlačítko sloužící pro záznam zvuku, třístavové otočné kolečko vhodné pro listování libovolným seznamem a tlačítko přiřazené aplikaci Fotoaparát. Když se k tomu připočte ještě přepínač HOLD pro deaktivaci tlačítek a dotykového displeje, dá se říci, že v ovládání jednou rukou má Lenovo nad Compactem výrazně navrch. Na horní straně nesmím zapomenout ani na malý konektor pro připojení sluchátek s mikrofonem (průměr 2,5mm).

Nakonec zbývá už jen spodní strana, kde najdete kromě zmiňovaného datového konektoru už jen otvůrek mikrofonu a otvor pro provedení softwarového resetu. A to je z této oblasti vše.

Parametry

Na řadu přichází parametry zařízení. Jako u většiny Pocket PC s integrovaným telefonem je i zde vše podřízeno minimální spotřebě a tím maximální délce používání na jedno nabití. Prakticky bych ale čekal koncem roku 2005 už přeci jen větší parádu. Procesor pohánějící Lenovo je od Intelu a nese označení PXA272. Jeho základní frekvence je rovna 312MHz, lze ji softwarově snížit. Buď je možné nastavit ji napevno na maximum nebo minimum, nebo můžete nastavení provádět automaticky samotný systém v závislosti na zatížení. Výkon není oslnivý, ale pro běžnou práci jsem se nikterak nemusel omezovat. S pamětí to není moc slavné, teoreticky je k dispozici 64MB RAM a 64MB FlashROM, prakticky po HW resetu máte k dispozici pouze 44MB RAM a 16MB FlashROM jako bezpečné úložiště. Vyžít se s tím sice dá, ale moc velkou díru do světa s tím neuděláte... ExtendedROM tak, jak ji známe z MDA Compactu, toto zařízení nemá.

Papírově by měl být displej ozdobou zařízení. Pokud se nepletu, jde o první Pocket PC v prodeji, které má v kolonce "počet barev" číslo 262144. Jinými slovy se nejedná o 16ti bitový, ale hned 18ti bitový displej nabízející 4x víc odstínů barev. V praxi jsem si ale téměř jistý, že využití tohoto potenciálu je zatím nulové. Buď je někde omezení v systému nebo samotných aplikací, ale ani na jedné z fotek, které jsem prohlížel zároveň na MDA Compact a na Lenovu, jsem žádný rozdíl nezaznamenal. Dokonce ani v předpřipravených obrázcích se stupnicemi barev jsem žádné zlepšení nenalezl. Pokud tam je, tak jen naprosto nepatrné a spíš v barevném podání než v počtu barev. V porovnání s Compactem mi displej přišel o trochu lepší, především tónování barev je mi bližší a bílá je mnohem bělejší než u produktu od firmy HTC. Dotyková vrstva je citlivá stejně, tedy velmi. Ostatní parametry už jsou stejné, úhlopříčka tedy 71 milimetrů a rozlišení 240x320 bodů. Podsvícení je možno naprosto plynule regulovat odděleně pro nabíjení i provoz na baterie, při snaze o úplné vypnutí podsvícení (nastavení posuvníku na minimum) však dojde pouze k jeho ztlumení, nikoliv vypnutí. Automatická regulace podle okolních podmínek tak, jak ji známe například u některých iPAQů, bohužel chybí. Zato má Lenovo jinou zajímavou vlastnost, a tou je nastavení obnovovací frekvence. U některých Pocket PC jste si mohli všimnout jistého chvění obrazu při zobrazení buď velkých šedých, nebo šrafovaných ploch. Pokud se vám to stane u ET960, stačí jen posuvníkem posouvat z místa na místo tak dlouho, až chvění ustane. A nakonec jen pro pořádek - stejně jako všechna ostatní Pocket PC zařízení s instalovaným systémem Second edition umí i Lenovo otáčet obrazem o 90°, případně měnit velikost systémového fontu.

Stejně jako většina ostatních zařízení se systémem verze Phone edition má i Lenovo ne jeden, ale hned dva reproduktory. První je určen pro telefonování, druhý slouží jako klasický reproduktor pro přehrávání písniček a dalších zvuků. Navíc ale poslouží v případě využití funkce hlasitého odposlechu. Kvalita obou je ucházející, i když jak jeden, tak druhý trochu šumí. Výstup na sluchátka představuje 2,5mm široký konektor. Jak hraje na kvalitní sluchátka jsem bohužel nezjistil - při zapojení klasické tříkroužkové redukce (tedy bez mikrofonu, s mikrofonem má 4 kroužky) nehraje buď nic, nebo pokračuje v hraní reproduktor. Mikrofon je poměrně citlivý a zvládne nahrát zvuk i z několika metrů, kvalita je ale maximálně mírně nadprůměrná. Svou vinu na tom určitě má i to, že na rozdíl od většiny ostatních nemá Lenovo možnost upravit jeho citlivost.

Kromě GSM/GPRS modulu, o kterém si povíme později v samostatné kapitole, toho ET960 v oblasti komunikace nenabízí příliš mnoho. Základem je samozřejmě USB 1.1, podle všech dostupných informací však bez dovednosti zvané USB Host. První bezdrátovou technologií, kterou Lenovo ovládá, je přenos přes infračervený port. Jde to sice jen pomalu (115,2kbps), ale zase zvládne na vzdálenost několika metrů ovládat různou elektroniku (testováno programem Griffin Total Remote). Nakonec zbývá Bluetooth. Stejně jako u Compacta obsahuje i Lenovo nejjednodušší dostupný BT ovladač, co se do Pocket PC dá sehnat, tedy ten od Microsoftu. Možnosti nastavení jsou tristní, ale více méně se dá prohlásit, že Bluetooth funguje. Zkoušel jsem BT GPSku Navilock BT-338 a BT sluchátko Jabra BT-200 a jelo to. Nastavení ale nebylo úplně bez problémů, vyšlo to teprve na druhý pokus. Trochu zvláštní je rovněž umístění aktivačního tlačítka na obrazovku Dnes jako plug-in. Inu, jiný kraj...;)

Nakonec jsem si nechal informace o baterii a napájení. Asi nejlepší na baterii je, že je přibalena hned 2x. Technicky jde o Li-Pol akumulátor s kapacitou 1100mAh, který je nutno nabíjet častěji než u MDA Compacta. V základním testu při plném podsvícení a simulované běžné zátěži se automaticky vypnul po 4 hodinách a 25 minutách. Video dokázal při plném podsvícení přehrávat o hodinu méně, přesně 3 hodiny a 26 minut. Co je ale myslím velké mínus je absence dobíjení přes kabel bez nabíječky, tuto vlastnost jsem již začal pomalu považovat za standard. Záložní baterie je integrovaná a vydrží těch pár minut nutných k výměně baterie nebo změně SIM karty.