Velká recenze zařízení HTC Touch Pro2

Zařízení jako GPS navigace

Nový Touch Pro2 má integrovaný GPS modul, který je součástí chipsetu Qualcomm MSM7200A. A podobně jako u Diamonda2 nabízí naprosto dostačující služby. Pro nejlepší funkčnost a nejrychlejší zaměření pozice umožňuje pomocí utilitky QucikGPS automaticky stahovat v týdenních intervalech z internetu některé technické informace, které výsledný čas potřebný pro určení pozice výrazně zkrátí. Pokud se nějaká aplikace pokusí o přístup k GPS modulu, ten se automaticky zapne a začne se zaměřovat. Při použití datového souboru staženého přes QuickGPS je rychlost zaměření okouzlující, první zaměření trvá při dobré viditelnosti kolem 15 vteřin, další i po několikahodinovém vypnutí proběhne téměř okamžitě po zapnutí.

Zařízení jsem testoval jak s předinstalovanými Google Maps Mobile, tak i aktuální verzí iGO 8.3 a v obou případech jsem byl s přesností spokojen. iGO se sice občas zadýchalo, především ostré změny směru bývaly problematické, ale během řízení člověk nemá co koukat na displej zařízení a zvukové povely byly přesné, takže se podle nich dalo jet zcela bez obav.

Pro posouzení přesnosti GPS používám aplikaci Smartmaps, respektive její schopnost ukládat aktuální pozici souvisle do souboru. Takto získaný log si pak můžu promítnout do mapy a posoudit, nakolik jsou zaznamenané údaje přesné a jak často začne GPSka zmatkovat. Od první chvíle všechno běhalo výborně a důkazem budiž tyto screenshoty. Pokud si hned s dvojicí záznamů chcete pohrát sami (10,97 KB), můžete tak učinit na stránce uTrack.

Stejně jako u Diamonda2 musím prostě konstatovat, že GPS modul už není slabinou a Achillovou patou, ale plně funkční vlastností zařízení. Za celou dobu testování a používání zařízení jsem neměl s GPS modulem jediný problém, to hovoří za vše. Jistě, extrémní hnidopichové zmlsaní samostatnými SiRF chipy mohou namítat, že to není dokonalé, ale z běžného uživatelského hlediska nebude mít 99% uživatelů s integrovaným GPS modulem žádný problém.

Možnosti rozšíření

Tato kapitola si zaslouží nepatrně lepší péči, než u dříve recenzovaných zařízení. Změny proti nim sice nejsou nijak dramatické, ale obzvláště v této oblasti musíme být přeci jen skromnější. Základem je schopnost přístroje pracovat s microSD a microSDHC kartami s otestovanou kapacitou 8 GB a 16 GB (32 GB karta zatím není k dostání). Na nutnost sundat kvůli výměně karty kryt baterie si už pomalu začínáme zvykat, je to sice opruz, ale zase karta jen tak samovolně nevypadne.

Jako samozřejmost braný Bluetooth modul potěší zbrusu novým uživatelským rozhraním z dílny HTC, o kterém jsme si podrobně psali v jedné z předchozích kapitol. Nakonec nesmím zapomenout ani na schopnost zařízení přenášet obraz na displeji (s pomocí správného kabelu) na libovolnou televizi nebo monitor vybavený kompozitním vstupem, takzvaný TV Out. To je sice všechno, ale pořád je to víc než u drtivé většiny ostatních zařízení.