Velká recenze zařízení HTC Touch Diamond2

Jak jsem již několikrát zmínil, parametry je nový Diamond tak někde mezi původním Diamondem a novějším HD-čkem. Nové zařízení sice, stručně řečeno, nepřináší žádnou převratnou novinku, nejrychlejší procesor, nejvíce paměti nebo podobně, ale jeho hlavní síla spočívá v téměř dokonalé funkčnosti a celkové vyváženosti.

Základem je procesor Qualcomm MSM7200A, o jehož pozitivních i negativních vlastnostech se popsaly stohy (elektronického) papíru. Při běžném používání je výkon plně dostačující, v multimediálních a herních programech má nicméně stále mezery, především pokud ho srovnáme s procesory od Marvellu. Výkon procesoru podle aktuální situace si mění systém automaticky, pokud chcete mít i tohle pod kontrolou, můžete zkusit novou utilitku nueDynamicClock umožňující procesor podtaktovat, a tím šetřit energii, ručně.

Proti původní verzi Diamonda si "dvojka" výrazně polepšila v oblasti vybavení pamětí, tedy pokud se bavíme o základní dvojici RAM a FlashROM. Diamond2 dostal od výrobce 288 MB RAM (po prvním spuštění je volných 96 MB, respektive 113 MB bez aktivního TouchFLO 3D) a hned 512 MB FlashROM (zde je po prvním startu volných 266 MB). Na rozdíl od prvního Diamonda je to z pohledu integrovaných pamětí vše, žádný velký integrovaný úložný prostor není k dispozici, díky microSDHC slotu zvládající bez problémů i největší dostupné karty se ale do problémů s místem dostanete jen obtížně.

Velikost displeje a s ním související fyzické rozměry jsou tím hlavním rozdílem mezi Diamondem2 a HD-čkem, a zároveň i jedním z rozdílů mezi oběma Diamondy. V novince je totiž integrovaný širokoúhlý transmisní TFT displej s rozlišením 480 x 800 bodů a úhlopříčkou 3,2 palců (81 milimetrů). S tím souvisí i schopnost ovládat zařízení prsty, dotyková vrstva je sice opět velmi citlivá, ale fyzická velikost ovládacích prvků je prostě menší. V TouchFLO a dalších přizpůsobených částech systému to nehraje roli, ale pokud se dostanete až na samotné základní rozhraní systému Windows Mobile, je to už poznat. Jinými slovy zatímco jsem na HD-čku neměl problém rychle jen prsty zadat novou událost do kalendáře, ta samá operace mi na Diamondu2 ve standardním formuláři trvala přeci jen déle.

Stejně jako ostatní nová zařízení od HTC umí i nový Diamond regulovat podsvícení zcela automaticky podle okolních podmínek. Využívá k tomu senzoru umístěném na přední straně zařízení vedle reproduktoru. V případě, že si raději podsvícení nastavujete sami (automatický senzor je někdy až příliš velkorysý), můžete tak učinit v deseti stupních odděleně pro nabíjení i provoz na baterie. Sympatická je nízká intenzita podsvícení při nastavení nejnižší úrovně (i při takovém nastavení se podsvícení zcela nevypne), v tmavém prostředí či naprosté tmě vás nebude příliš silné světlo bodat do očí. A nakonec dodám, že odstín batrev byl na novém Diamondu naprosto stejný jako na HD, proti prvnímu Diamondu byly barvy trochu teplejší a bílá tak mírně zabarvená do žluta, ale nešlo o nijak výrazný odstín. Na druhou stranu proti naprosto dokonale sněhobílé bílé barvě na prvním Diamondu to změna je.

Základní orientace displeje je na výšku, ale v některých aplikacích je možné díky gravitačnímu senzoru měnit orientaci automaticky podle naklonění celého přístroje. Bohužel, automatika je omezena jen na velmi úzký okruh aplikací (např. Opera Mobile, Album, Kalkulátor nebo Inbox), a ani trik možný na Touch HD už není k dispozici, protože akce Otočení displeje pro přiřazení nějakému tlačítku chybí.

Velmi populární disciplínou na zařízeních s Windows Mobile je přehrávání videa a i já osobně to považuji za jednu z důležitých vlastností, protože to často využívám. K testování jsem použil zbrusu novou verzi CorePlayeru 1.3.2, pro srovnání jsem provedl test s různým nastavením (všechny parametry aplikace byly nechány jako výchozí, měnil jsem jen typ videa mezi QTv a Raw Framebuffer) na našich třech neustále porovnávaných modelech, a navíc jsem kromě standardního souboru s ukázkou Matrixu pustil benchmark i na krátké části klasického dílu Grey's Anatomy, takže by mělo být srovnání dokonalé. Osobně jsem s výkonem druhého Diamonda spokojený, sice to není stále úplně dokonalé, ale kromě skutečně celoobrazovkových dynamických scén je pohyb krásně plynulý po celou dobu přehrávání. A kdyby vám i to malé trhání vadilo, můžete si pomocí této utilitky DivX snímek převést do formátu MP4 a pak nejen, že se bez viditelné ztráty kvality zmenší velikost (například ze 350 MB souboru se jeden díl Prison Break zmenšíl na přibližně 225 MB), ale vše bude naprosto plynulé i v rychlých scénách a navíc ušetříte, protože MP4 soubor přehraje zdarma předinstalovaný program HTC Album.

 

Jedním z hlavních rozdílů mezi HD-čkem a novým Diamondem2 je absence klasického 3,5 milimetrového stereokonektoru pro připojení sluchátek, což nepotěší především audiofilnější uživatele. Dodávaná sluchátka s ExtUSB konektorem hrají dost bídně, takže jediným možným způsobem, jak docílit kvalitní reprodukci, je redukce a pořádná sluchadla. Já osobně jich zkoušel několik a s jejich podporou jsem byl se zvukem spokojen. Pokud vám chybí basy nebo výšky, lze si zvuk proudící do sluchátek upravit pomocí integrované utilitky Audio Booster. Velmi slušný je rovněž integrovaný systémový reproduktor, který mě mile překvapil jak kvalitou projevu, tak i vysokou úrovní hlasitosti. To samé se bohužel nedá napsat o reproduktoru pro telefonování, protože je jednak opět tišší, než by mohl být, ale navíc to při nastavení maximální hlasitosti ve sluchátku trochu rezonuje. Nakonec pár slov k mikrofonu, který podporuje funkci automatické vyrovnání úrovně hlasitosti. Pro přímý záznam je naprosto skvělý, ze vzdálenosti několika metrů už nabízí jen průměrné služby.

Možnosti komunikace u nového Diamonda2 vychází z toho, co nabízí i jeho předchůdci, přesto i v této oblasti najdeme pár změn a vylepšení. K dispozici je mnoho různých druhů připojení a všechny se během testování ukázaly jako bezproblémové. Základem pro synchronizaci se stolním počítačem je připojení pomocí USB kabelu. I když je v zařízení speciální ExtUSB konektor, je díky své zpětné kompatibilitě možné použít pro synchronizaci libovolný kabel s miniUSB konektorem. Ihned po propojení počítače a zařízení se na displeji zařízení objeví praktický dialog, kde si můžete vybrat typ připojení - ActiveSync pro synchronizaci nebo Disk Drive (Mass Storage) pro přenos souborů na paměťovou kartu, a navíc i třetí možnost určenou pro rychlou aktivaci funkce Sdílení Internetu. Rozdíl je i v rychlosti, testovací 100 MB velký RAR soubor se v režimu ActiveSync kopíroval na zařízení do hlavní paměti 70 vteřin (na 8GB paměťovou kartu pouze 57 vteřin), při připojení paměťové karty jako Disk Drive to trvalo pouze 27 vteřin. Pokud ale používáte druhý jmenovaný režim, po dobu připojení k počítači není paměťová karta na zařízení k dispozici.

Až na jedno drobné vylepšení zůstal Bluetooth modul (konkrétně Bluetooth 2.0 s EDR a A2DP) beze změn. Opět je k dispozici ovládací software od Microsoftu a opět funguje bez problémů se všemi možnými testovanými zařízeními. Testoval jsem synchronizaci přes Bluetooth s Windows XP i Windows Vista, přenos souborů s notebookem i jiným kapesním zařízením, stereosluchátka (HP), headset (Bluetrek G2) nebo připojení k Internetu a všechno fungovalo bez jediného problému. Tím vylepšením je nová obrazovka určená výhradně pro připojení Bluetooth sluchátek k zařízení uzpůsobená k ovládání prsty, na všechno ostatní slouží původní rozhraní.

Pro zajímavost uvádím i kompletní přehled podporovaných Bluetooth profilů. Na rozdíl od HD-čka zmizel profil BPP (Basic Printing Profile) a proti původnímu Diamondu zmizel i FTP profil, ale na běžný přenos jednotlivých souborů to nemělo žádný vliv.

Jako poslední v sekci komunikace zbývá bezdrátová síť WLAN podporující standard B a G, díky které se můžete připojit (nejen) k většině veřejně dostupných přístupových bodů rychlostí až 55 Mbit/s. Konfigurační aplikace je trochu lepší než jen standardní od Microsoftu, navíc je k dispozici zbrusu nová přehledná obrazovka se seznamem dostupných sítí a stručný formulář pro připojení se k jedné z nich, vše uzpůsobené pro ovládání prstem. Pokud chcete víc, dostanete se k dobře známé konfigurační utilitce, která nabízí přehledné informace o připojení, podporu LEAP protokolu a podporu pro stažení certifikátu. Potěší možnost nastavit si ve třech úrovních poměr mezi výkonem a výdrží. Citlivost WiFi modulu mi subjektivně přišla jako nadprůměrná a zhruba stejná jako u HD-čka, takže bez problémů.

S hodnocením baterie je to trochu obtížnější. V zařízení je instalovaná vyměnitelná a dobíjecí Li-Ion baterie s kapacitou 1100 mAh, což je o 200 mAh více, než u prvního Diamonda, ale o 250 mAh méně, než u HD. V syntetických testech měl Diamond2 mnohem blíže HD-čku než Diamondu a v některých ho dokonce celkem výrazně překonal, proti Diamondu1 byla dvojka lepší asi o 30%. Bohužel zatím nemohu sloužit reálnými zkušenostmi, protože vzhledem k velmi intenzivnímu testování jsem za ten týden zařízení nikdy nepoužíval "normálně", každodenní nabíjení proto bylo nutností. I proto bych uvítal vaše postřehy v komentářích, jak jste na tom s výdrží na jedno nabití vy. Papírové předpoklady na to být v tomto ohledu úspěšný totiž Diamond2 má a i komentáře v různých zahraničních fórech nešetří superlativy.

Vzhledem k chybě v Spb Benchmarku je při standardním testu zařízení po celou dobu maximálně vytíženo otevíráním velkého dokumentu ve Wordu, takže je výsledek nutné brát s rezervou - takto standardní používání PDA nevypadá.

Stejně jako předchozí verze zařízení má i Diamond2 integrované FM rádio s frekvenčním rozsahem 87,5 - 108 MHz, které slouží pro ukrácení dlouhé chvíle příznivcům rozhlasového vysílání. Jen je nutné mít k zařízení připojena sluchátka, která slouží jako anténa. Díky ovládací aplikaci si můžete přepínat mezi mono- a stereofonní reprodukci, mezi zvukovým výstupem do sluchátek nebo do reproduktoru, případně si 20 nejoblíbenějších stanic uložit do paměti pro snadné vyhledání. Příjemnou novinkou v nové verzi ovládací aplikace je možnost nastavit si automatické vypnutí po určité době, což ocení například uživatelé poslouchající rádio před spaním.

Nakonec zbývá již zmíněný gravitační senzor, pomocí kterého je možné měnit orientaci displeje (na výšku / na šířku) prostým pootočením zařízení. Využití je ale mnohem širší, hrami počínaje (přímo na zařízení je pro demonstraci hra Teeter) a různými měřícími programy konče. Gravitační senzor je navíc možné kalibrovat, takže by se vám nemělo stát, že bude automatické otáčení či ovládání aplikací dělat neplechu.