Velká recenze zařízení HTC Touch 3G
23.1.2009, Pavel Koza, recenze
Ve stínu trojice mediálně známých krasavců od HTC tak trochu živoří, stranou zájmu médií i většiny uživatelů, dvojice méně honosných zařízení stejné značky. Obzvlášť u zařízení s názvem HTC Touch 3G je ale tento stav trochu nespravedlivý, protože se v mnoha ohledech může svým mnohem známějším a oblíbenějším bratříčkům směle rovnat, alespoň pokud jde o papírové parametry.
Kapitoly článku:
Vzhled zařízení
Při prvním seznámení nás Touch 3G upoutá hned z několika důvodů. Jednak nabízí velmi příjemné rozměry (53,6 x 102 x 14,5 milimetrů), nízkou hmotnost pouhých 96 gramů, ale hlavně má asi většina z vás neurčitý pocit, že takové zařízení už někdy v HTC měli, že už takto tvarované vajíčko někde viděli. Máte pravdu, HTC Touch 3G tvarově vychází ze zařízení HTC Touch Dual, pouze samozřejmě nemá integrovanou vysouvací klávesnici a i "vnitřnosti" jsou poněkud jiné. Kompletní tělo zařízení je vyrobeno z plastu s metalickým odstínem jedné ze čtyř již zmiňovaných barevných provedení - černé, hnědé, zlaté a modré, zaoblené hrany jsou naopak leskle stříbrné. Nevypadá to špatně, zařízení je díky tomu velmi lehké, a možnost výběru jiné barvy než černé, stříbrné nebo maximálně bílé někdy potěší.
Mechanické provedení zařízení je velmi kvalitní, nikde se nic neviklá ani nevrže i přesto, že jde pouze o plast. Celkový design 3G-čka je opět velmi strohý s minimem ovládacích prvků. A když myslím minimálním, myslím tím, že jich tam najdeme skutečně extrémně málo, pouhopouhých 5 (a to ještě počítám protáhlé dvoutlačítko pro ovládání hlasitosti jako tlačítka dvě:). Někomu to vyhovuje, někomu ne, v každém případě je to vlastnost, se kterou je nutné počítat.
Při kolmém čelním pohledu minimalistický design vynikne asi nejvíce. Největší plochu zabírá plochý displej zarovnaný do roviny s okolním tělem, opticky ho trochu zvětšuje tmavý zaoblený rámeček kolem něj. Nad displejem, respektive nad zmiňovaným rámečkem, najdeme protáhlou mřížku telefonního reproduktoru, ve kterém je integrovaná zeleno/oranžová LEDka nalevo a světelný senzor pro automatickou regulaci podsvícení napravo. Pokud svůj zrak zaměříme pod displej, najdeme tam tenký středový čtyřsměrový ovladač (kurzor) s odděleným středem, který slouží jako potvrzovací tlačítko. Po obou stranách má jedno tlačítko, levé se zeleným podsvícením slouží k přijetí hovoru, pravé s podsvícením červeným k jeho odmítnutí. Obě tlačítka mají i sekundární funkci, aktivovanou pomocí dlouhého stisku. Levé tlačítko je konfigurovatelné a přednastavené pro spuštění aplikace pro rozpoznávání řeči, dlouhý stisk pravého tlačítka aktivuje rychlu nabídku, kde můžete zapnout vibrace, odpojit se od internetu atp.
Zadní strana je komplet celá tvořena sundávacím krytem baterie, ve kterém jsou umístěny pouze tři malé otvory. Asi největší je určen jako průzor pro objektiv integrovaného foťáku, hned vedle je umístěn černou mřížkou chráněný otvor vedoucí k systémovému reproduktoru a úplně dole si můžeme všimnout malého otvůrku pro protažení šňůrky na krk, kterou můžeme upevnit ke kovové kotvičce přímo na těle zařízení. Pokud kryt sundáme, najdeme pod ním prostor pro umístění baterie, slot pro SIMku (aby šlo se SIM kartou manipulovat, je baterii nutné nejdříve vyjmout), červený mikrospínač pro provedení resetu a na pravém okraji těsně pod vrcholkem zařízení i malý slot pro microSD kartu. Situace se tedy opakuje jako u dalších zařízení nejen od HTC, pro výměnu microSD karty je nutné sundat kryt baterie, protože ale zařízení funguje bez problémů i se sundaným krytem, nejedná se o velký problém.
Boční hrany nabízí pouze jediný zajímavý ovládací prvek, a sice protáhlé dvoutlačítko pro pohodlné nastavení hlasitosti na levém boku.
Podobně chudá je i horní hrana, která nabízí pouze jediné tlačítko určené pro zapnutí/vypnutí zařízení. Pokud ho podržíte déle jak 3 vteřiny, objeví se dialog umožňující zařízení se kompletně vypnout. Nejzajímavější hranou zařízení je tak trochu neobvykle ta spodní, kde je kromě speciálního HTC ExtUSB konektoru (který je ovšem plně kompatibilní s klasickým miniUSB kabelem) i miniaturní otvor integrovaného mikrofonu.
Víc toho zařízení na svém těle pro své fanoušky nepřipravilo.
Parametry zařízení
Jak jsem naznačil již v úvodu recenze, recenzované zařízení HTC Touch 3G stojí mezi nejnižším aktuálním modelem nazvaným HTC Touch Viva a stále prodávaným HTC Touch Diamondem. Některými vlastnostmi se podobá více jednomu zařízení, ostatními zase druhému. Záleží jen na uživateli, jakému modelu dá při výběru přednost.
V zařízení je použit procesor značky Qualcomm, konkrétně model Qualcomm MSM7225, který běhá na maximální frekvenci 528 MHz. O schopnostech této platformy se vedou mnohdy i vášnivé diskuze, pro zařízení s QVGA displejem je ale jeho výkon naprosto dostatečný. Procesor má k dispozici 256 MB FlashROM pro uložení operačního systému a vašich dat a programů (po startu je volných 73 MB), a 192 MB pro provoz a běh aplikací (po startu je volných 76 MB). Tyto hodnoty sice nejsou vysloveně špičkové, ale jedná se o současný průměr a pokud jde o RAMku, nikdy jsem se nesetkal s chybami z důvodu nedostatku volné paměti, ani když jsem měl současně otevřeno hodně přes 10 aplikací najednou.
Mizerný grafický výkon by u zařízení s QVGA displejem bylo možné omlouvat jen těžko, a je tedy dobře, že u 3G-čka je v tomto ohledu všechno v pořádku. Veškeré systémové operace jsou bleskurychlé a ani nejnáročnější úkoly jako je například sledování neoptimalizovaného videa, nepřivedly zařízení do úzkých. Na testovacím souboru jsem vyzkoušel přehrávání DivX videa přehrávačem CorePlayer 1.2.5 a přehrávání bylo zcela plynulé a bez trhání i během dynamických a zařízení velmi zatěžujících scén; výsledek benchmarku tohoto souboru byl 130% při zapnutém TouchFLO. Sledování filmů sice není takovým zážitkem, jako u zařízení s VGA displejem, ale na mé oblíbené seriály to stačilo a ani v tomto ohledu není možné zařízení cokoliv vytknout.
Testovací soubor ve formátu DivX má rozlišení 640x352 bodů, datový tok 1024 kbit/s, 24 snímků za vteřinu a stereozvuk 44,1 kHz při 127 kbit/s, jedná se o dynamickou upoutávku na film Matrix.
Na rozdíl od Diamonda je v zařízení použitý pouze dotykový QVGA TFT displej s úhlopříčkou 2,8 palců (72 milimetrů), pravděpodobně transmisivního typu (tzn., že vyžaduje podsvícení). Proti VGA, nebo dokonce WVGA displejům je samozřejmě rastr výrazně hrubší a i "umělecký dojem" není na takové výši, jako u větších rozlišení, ale mnoha uživatelům to stačí a rozlišení displeje samo o sobě není možné považovat za chybu. Displej není zapuštěný a tak usnadňuje ovládání prsty i v rozích. Podsvícení je možné regulovat v10 stupních odděleně pro provoz na baterie i během dobíjení, a komu to nestačí, může využít automatickou regulaci podsvícení podle okolních světelných podmínek (senzor je schovaný v reproduktoru pro telefonování). Potěšující je rovněž fakt, že podsvícení je čistě bílé a dostatečně intenzivní.
Ve zvukových schopnostech jako by 3G-čko Diamondu z konektoru vypadlo. Hlavní a asi jediný problém spočívá v příliš nízké hlasitosti sluchátka pro telefonování, na rušnější ulici je problém se domluvit. Přibalená sluchátka typu pecky se bohužel nedají nazvat jinak než podprůměrná, jednak mi nijak extra nesedly do ucha, ale především jejich zvukový projev nestojí za nic. Basy aby člověk hledal s lucernou v pravé poledne a ani integrovaný softwarový equalizer toho mnoho nezachrání. Výšek je naopak až příliš a nepříjemně píchají do uší. To když si k zařízení připojíte redukci na klasický 3,5 milimetrový stereokonektor (zvukový výstup je tvořen pomocí zmiňovaného rozšířeného miniUSB konektoru) a použijete nějaká kvalitnější sluchátka, rychle se ukáže, že zařízení nehraje špatně. Integrovaný reproduktor je překvapivě slušný a dobře zvládá i zatížení při vyšší hlasitosti. Integrovaný mikrofon s podporou automatické regulace hlasitosti je skvělý při přímém záznamu, ale s rostoucí vzdáleností kvalita záznamu dramaticky klesá.
Pokud se v nějaké oblasti Touch 3G svému vzoru (Touch Diamond) zcela vyrovná, je to právě schopnost komunikace. K dispozici je mnoho různých druhů připojení a všechny se během testování ukázaly jako bezproblémové. Základem pro synchronizaci se stolním počítačem je připojení pomocí USB kabelu. I když je v zařízení speciální ExtUSB konektor, je díky své zpětné kompatibilitě možné použít pro synchronizaci libovolný kabel s miniUSB konektorem. Ihned po propojení počítače a zařízení se na displeji zařízení objeví praktický dialog, kde si můžete vybrat typ připojení - ActiveSync pro synchronizaci nebo Disk Drive (Mass Storage) pro přenos souborů. Rozdíl je i v rychlosti, testovací 100 MB velký RAR soubor se v režimu ActiveSync kopíroval na kartu 58 vteřin, při připojení karty jako Disk Drive to trvalo pouze 23 vteřin. Pokud ale používáte druhý jmenovaný režim, po dobu připojení k počítači není paměťová karta na zařízení k dispozici. Poslední položkou v nabídce je možnost vybrat Internet Sharing pro rychlé připojení počítače nebo notebooku k internetu.
Druhým komunikačním kanálem je Bluetooth, přesně řečeno Bluetooth verze 2.0 s EDR. Ovládací aplikace je z dílny Microsoftu, která sice není tak propracovaná jako konkurenční produkty, ale i tak nabízí mnohem širší možnosti než předchozí verze včetně automatického vypnutí režimu zjistitelnosti nebo lepší podporu přenosu souborů. Testoval jsem synchronizaci přes Bluetooth, přenos souborů s notebookem i jiným kapesním zařízením, stereosluchátka (HP), headset (Bluetrek G2) nebo připojení k Internetu a všechno fungovalo bez jediného problému.
Pro zajímavost uvádím i kompletní přehled podporovaných Bluetooth profilů.
- A2DP (Advanced Audio Distribution Profile)
- HSP (Headset Profile)
- HFP 1.5 (Handsfree Profile)
- PAN (Personal Area Networking Profile)
- HID (Human Interface Device Profile)
- OPP (Object Push Profile)
- BPP (Basic Printing Profile)
- FTP (File Transfer Profile)
- SAP (SIM Access Profile)
- AVRCP (Audio/Video Remote Control Profile)
- DUN (Dial-up Profile)
- PBAP (Phonebook Access Profile)
- SPP (Serial Port Profile)
- SDAP (Service Discovery Application Profile)
Nakonec zbývá bezdrátová síť WLAN podporující standard B a G, díky které se můžete připojit (nejen) k většině veřejně dostupných přístupových bodů rychlostí až 55 Mbit/s. Konfigurační aplikace je klasická, jako známe ze všech ostatních Windows Mobile zařízení, jisté rozšíření nabízí možnost nastavit si ve třech úrovních poměr mezi výkonem a výdrží či podrobné informace o síle signálu, IP adrese a další zajímavosti. Ani v tomto případě jsem nenarazil na problémy, připojil jsem se k několika různým AP doma i ve městě a vše běhalo jako na drátkách.
Protože jsem měl zařízení pár dní nevyužité, trochu jsem si pohrál s testování výdrže při zapojeném WiFi a výsledky jsou myslím zajímavé. Zařízení nabízí celkem 3 úrovně poměru mezi výkonem WLAN modulu a výdrží na baterie a rozdíl mezi maximálním a minimálním výkonem je co se výdrže týká čtyřnásobný! Podotýkám, že během testu bylo podsvícení na 100% a neustále se PINGalo na jiný počítač, síť tedy byla plně funkční (od AP jsem 10m a není přímá viditelnost). Čekal jsem rozdíl, ale takovýto obrovský mě mile překvapil.
- Zapnuté WiFi, max. podsvícení, max. výkon WiFi, soustavný PING - 3 h 07 m
- Zapnuté WiFi, max. podsvícení, střední výkon WiFi, soustavný PING - 9 h 23 m
- Zapnuté WiFi, max. podsvícení, min. výkon WiFi, soustavný PING - 11 h 32 m
V zařízení je instalována vyměnitelná a dobíjecí Li-Ion baterie s kapacitou 1100 mAh, což je mimochodem o 20% větší kapacita, než má Diamond. V syntetických testech to bylo znát a díky větší baterii i menšímu displeji vydrželo 3G-čko v některých případech fungovat i dvakrát tak dlouho, než vydržel Diamond. V praxi už to bylo trochu slabší, při normální práci a aktivovaném Push emailu jsem musel nabíjet obden, ale i tak je to pěkný výsledek a výrazně lepší, než u Diamonda. I v tomto případě je k dispozici možnost nabíjet bateri pouze, pokud je zařízení vypnuté. Poslední vlastností, kterou jsem u 3G našel na zařízení od HTC vůbec poprvé, je statistika od posledního plného nabití, takže si můžete udělat sami představu, jak dlouho vaše zařízení skutečně vydrží.
- Standardní test běžného používání, max. podsvícení - 5 h 22 m
- Přehrávání videa, max. podsvícení - 4 h 30 m
(použit program CorePlayer a přehrával se neoptimalizovaný díl seriálu Grey's Anatomy v DivX) - Zapnuté GPRS, max. podsvícení, bez zatížení - 11 h 15 m
- Zapnuté GPRS, max. podsvícení, aktivní Exchange Push Email- 10 h 30 m
- Zapnutý Bluetooth, max. podsvícení, bez zatížení - 11 h 47 m
Vzhledem k chybě v Spb Benchmarku je při standardním testu zařízení po celou dobu maximálně vytíženo otevíráním velkého dokumentu ve Wordu, takže je výsledek nutné brát s rezervou - takto standardní používání PDA nevypadá.
A to je všechno, další vlastnosti Diamonda jako například integrované FM rádio nebo gravitační senzor na zařízení nenajdeme.