Velká recenze zařízení HTC Snap S521

Vzhled zařízení

Zařízení HTC Snap je jednodílný komunikátor klasického tvaru s displejem na šířku, malou klávesnicí a ovládacím panelem složeným ze šesti tlačítek a trackballu mezi nimi. Designově se sice nejedná o žádné umělecké dílo, ale přístroj vypadá pěkně a svému účelu poslouží taky dobře, i když bych u tohoto typu zařízení možná očekával víc ovládacích prvků mimo klávesnici. Tělo má vyrobeno z plastu, ale zpracování je kvalitní a ani trochu nikde nevrže. Příjemný je pogumovaný povrch, který je u ostatních zařízení čím dál tím častěji nahrazován blyštivě lesklým, ale zcela nepraktickým lakem; méně se špiní a příjemně se drží v ruce.

Jak jsem naznačil už v úvodu, modelová řada těchto chytrých telefonů od HTC se za posledních pár let změnila jen nepatrně. Rozdíly v rozměrech i hmotnosti jsou zanedbatelné (Snap je 61,5 x 116,6 x 11,9 milimetrů velký a 120 gramů těžký), displej je stále stejně velký a ani klávesnice se od sebe na pohled téměř neliší, takže hlavním rozdílem mezi modely je středový ovládací panel a případně další prvky různě po těle zařízení.

Při čelním pohledu zařízení trochu klame tělem, protože se vzhledem k množství různých prvků jeví jako menší, než ve skutečnosti je, ale pokud jde o plochu, zabírá skoro stejně místa jako například naposledy recenzovaný HTC Touch Pro2. Proti němu je ale výrazně tenčí, pouhých 12 milimetrů je vzhledem k použité baterii výborný výsledek.



A nyní k samotnému zařízení HTC Snap. Jak je u zařízení tohoto typu obvyklé, na šířku orientovaný displej umístěný v horní polovině přední strany zabírá jen poměrně malou část celku. Nad ním najdeme protáhlou, do oblouku tvarovanou mřížku reproduktoru pro telefonování, mající na levém konci malou stavovou LEDku a na pravém konci pak světlocitlivý senzor pro automatické zapínání podsvícení klávesnice podle světelných podmínek.

Pod displejem je umístěn stříbrný pruh s ovládacími tlačítky a v oblasti Windows Mobile stále netradičním trackballem, tedy ovládací kuličkou, díky které je teoreticky možné zařízení ovládat plynuleji než za použití kurzorových tlačítek; kromě pohybu libovolným směrem je možné ji i stisknout, pak funguje jako tlačítko OK. Krajní dvojice tlačítek slouží pro ovládání telefonu, dlouhý stisk pravého z nich zařízení podle potřeby zapne / vypne. Prostřední dvojice funguje jako klasická levá a pravá softwarová klávesa pro ovládání systému a aplikací, a nakonec dvojice nejblíže trackballu je určena pro návrat na hlavní obrazovku, respektive pro návrat o krok zpět. Dlouhý stisk tlačítka s domečkem vyvolá rychlou nabídku pro snadnou změnu profilu a pár dalších, často používaných nastavení.

Všech šest tlačítek je podsvíceno, stejně jako je podsvícena klávesnice (podsvícení je společné, pokud je podsvíceno jedno, je podsvíceno i druhé) a dokonce svítí bíle i trackball, což vypadá velmi zajímavě. Ve spodní části zařízení pak nepřehlédneme klávesnici, které se budeme věnovat v samostatné kapitole. Jako poslední musím zmínit uprostřed pod mezerníkem umístěný malý otvor mikrofonu.

Pokud zařízení otočíme, začne zajímavých věcí rychle ubývat. Dominantou zadní strany je stříbrný ovál s objektivem dvoumegapixelového fotoaparátu, nad kterým je, opět zaoblený, průřez vedoucí k hlavnímu systémovému reproduktoru. To je na první pohled všechno, pokud chceme víc, musíme zadní kryt sundat. Plastový kryt je velký a zabírá úplně celou zadní a z větší části i boční hrany. Bohužel se dost špatně sundavá, osobně mám trochu obavu, že po čase by mohlo dojít k jeho poškození, takže to rozhodně není na každodenní výměnu paměťové karty.

Pod krytem je největším objektem tenká baterie. SIM karta není překvapivě umístěna pod ní, ale pod ní (to je taková malá trojrozměrná hádanka, raději se podívejte na fotografie:); bez vyndané baterie se k ní ale nedostanete, protože je tam jistící páčka, která kartě brání vypadnout a která se vyklápí právě do prostoru baterie. Takže pokud chcete se SIMkou jakkoliv manipulovat, musíte nejdříve baterii vyndat. Jako poslední je pod krytem umístěn slot pro paměťové microSD karty, ale jak jsem psal, bude lepší je moc často nevyměňovat, špatně se k nim dostává.

Na levé hraně najdeme pouze jediné protáhlé dvoutlačítko určené pro ovládání hlasitosti, na pravé hraně je zase jen gumovou krytkou chráněný kombinovaný konektor pro připojení sluchátek / USB kabelu pro nabíjení. Jako obyčejně se jedná o takzvaný HTC ExtUSB konektor, který je kompatibilní s klasickým miniUSB konektorem, ale díky 11 pinům nabízí i zvukový výstup právě pro připojení sluchátek.

Horní a dolní hrana jsou úplně holé, není tam nic ani ke koukání, ani k popsání, pouze snad malé poutko pro připevnění provázku stojí za zmínku, čímž také naši prohlídku můžeme zakončit.