Velká recenze zařízení HP iPAQ Voice Messenger

Vzhled zařízení

I když je HP iPAQ Voice Messenger zařízení určené především pro firemní sféru, rozhodně se nedá označit jako ošklivé, ba právě naopak. Na rozdíl od svého předchůdce, iPAQa řady 500, je design rozhodně modernější, elegantnější a stylovější, ale nezapomnělo se ani na praktická tlačítka po stranách. Při čelním pohledu zaujme barevné provedení, které sice vypadá jako černé, ale při dobrém nasvícení vynikne dost obtížně popsatelný perleťový odstín tmavě modrozelené barvy (v reálu vypadá, na rozdíl od textového popisu, vážně lépe:). To kryt baterie tvořící celou zadní stěnu zařízení je popsatelný mnohem snáze, protože je jednoduše blyštivě stříbrný, takže na něm mastné otisky prstů vyniknou minimálně stejně dobře, jako na černém Diamondu. Bohužel.

Celé zařízení je plastové a kvalita zpracování bohužel není úplně ideální, protože při manipulaci občas vrže zadní kryt. Sice jen trochu, ale otravuje to. Díky rozumným rozměrům i hmotnosti zařízení nemusíte mít obavu o to, kde a jak budete zařízení přenášet, 50 x 114 x 13,6 milimetrů a 107 gramů v kapse nebo kabelce skoro ani neucítíte.

Při kolmém čelním pohledu toho máme k popisu poměrně dost. Jen lehce nadpoloviční většinu plochy přední strany zabírá QVGA displej, který jako u všech ostatních chytrých telefonů s Windows Mobile edicí Standard není dotykový. Nad displejem je umístěn, pěkně schovaný za logem HP, malý reproduktor pro telefonování, na levém okraji pak najdeme i malou různobarevnou stavovou LEDku, která informuje o událostech, dobíjení, zmeškaných hovorech atp.

Pod displejem je ovládací centrum složené z několika tlačítek, optického ovladače a dvacetitlačítkové QWERTY klávesnice. Klávesnici si necháme do další kapitoly, nyní se budeme věnovat zbývajícím vlastnostem. Optický ovladač je řešený trochu jinak než například u Omnie nebo XPERIE. Má totiž pouze 2 milimetry v průměru a je umístěn uprostřed lesklého tlačítka, které je možné stisknout a které tak slouží pro potvrzení vybrané operace. Stejně jako u XPERIE je i v tomto případě pouze čtyřsměrový, bez možnosti využití kurzoru jako myši.

Kolem optického ovladače najdeme celkem šestici tlačítek. Nejzajímavější je dvojice hned pod displejem, jedná se totiž o tlačítka kapacitní, která se neovládají stisknutím, ale pouhým dotykem nějakého vodivého materiálu, například prstu. Obě tlačítka jsou přednastavena jako klasické softwarové klávesy pro ovládání systému a aplikací, a stejně jako všechna ostatní tlačítka (kromě jediného na boku přístroje) není možné jejich funkci změnit. Druhá dvojice, umístěná hned pod nimi, je určena pro standardní pohyb mezi aplikacemi; levé vyvolá okamžitý návrat na hlavní obrazovku, pravé vrátí uživatele o krok zpět. Poslední dvojice tlačítek je určena k ovládání telefonu, konkrétně pro příjem nebo odmítnutí hovoru, dlouhý stisk pravého tlačítka navíc zařízení vypne. A úplně dole, až pod klávesnicí, je ještě miniaturní otvor systémového mikrofonu.

Téměř celá zadní stěna zařízení je tvořena sundavacím umělohmotným krytem baterie, který je pro efekt a marnou snahu předstírat kov nalakován lesklou stříbrnou barvou, která nejen že naprosto spolehlivě zachytí jakoukoliv mastnotu a další nečistoty, které vám kdy ulpí na rukách, ale navíc je na tom lesklém (a celkově dost měkkém) povrchu vidět každý sebemenší škrábaneček. Prostě "nádhera". Jinak jediné, co kouká skrz kryt, je trojkombinace foťáku, přisvětlovací LEDky a zrcátka pro focení sebe sama (které je stejně lesklé, jako celý kryt baterie, takže je jeho přítomnost tak trochu úsměvná).

Když kryt sundáme, objevíme v prvé řadě vyměnitelnou Li-Pol baterii s kapacitou 1260 mAh, která blokuje otvor pro umístění SIM karty. Pokud se k SIMce chceme dostat, musíme baterii vyndat. A jako již poslední dobou téměř pokaždé je pod krytem baterie schován i slot pro microSD kartu, naštěstí samotné sundání krytu nijak provoz zařízení neomezí.

Boční hrany nabízejí některé praktické ovládací prvky. Konkrétně na levé hraně je to hned čtveřice tlačítek, kde to úplně horní slouží k zamykání zařízení pomocí aplikace Key Guard (viz. později), prostřední dvojice tlačítek je určena k ovládání hlasitosti a to poslední, umístěné přibližně uprostřed zařízení, spouští jednu vybranou aplikaci; je totiž jako jediné uživatelsky konfigurovatelné. Na opačné, tedy pravé hraně, najdeme tlačítko pouze jedno sloužící k ovládání fotoaparátu, zato tam najdeme jak microUSB konektor pro připojení kabelu pro nabíjení a/nebo synchronizaci, tak i klasický konektor o průměru 2,5 milimetrů pro připojení stereosluchátek s mikrofonem pro poslech písniček a pohodlné telefonování.

Poslední dosud neprozkoumaná část zařízení, horní a dolní hrana, nabízí pouze jediný ovládací prvek, kterým je praktický přepínač mezi hlasitým a tichým režimem telefonu. Díky němu se vám nikdy nestane, že se zvonění telefonu ozve v tu nejméně vhodnou chvíli.

Integrovaná QWERTY klávesnice

Na zařízení se systémem Windows Mobile Standard není dotykový displej, a tak je integrovaná hardwarová klávesnice nezbytnou součástí každého takového chytrého telefonu. Nejinak tomu je i u Voice Messengera, který pro vkládání textu a ovládání zařízení nabízí kompaktní QWERTY klávesnici s dvacítkou tlačítek. Jak sami vidíte na fotkách, klávesnice se skládá ze 4 řad po pěti tlačítkách. Jednotlivé řádky nejsou rovné, ale do oblouku, jednotlivá tlačítka jsou zcela plochá s minimálními mezerami. I když mám radši trochu jiné vlastnosti, vzhledem k omezenému počtu tlačítek jsem si na ni zvyknul poměrně rychle. Klávesnice je koncipována pro ovládání jedním nebo oběma palci, ale díky zcela rovným "zádům" si zařízení můžete položit na stůl a psát na něm bez problémů i jiným způsobem.

Pro psaní ve tmě je klávesnice bíle podsvícena. Podsvícení je asi realizováno pouhou dvojicí světelných zdrojů, takže bohužel není zcela rovnoměrné; pro základní orientaci nicméně stačí. V rámci šetření energií je navíc možné nastavit, jak dlouho má podsvícení zůstat aktivní po stisku tlačítka a jak rychle se má vypnout.

Skoro každé tlačítko na sobě má tři znaky, většinou dvě písmena a jednu číslici. Na výběr máme hned trojici způsobů, jakým se jednotlivé znaky budou volat. Prvním je klasický prediktivní způsob, kde každé tlačítko mačkáme jen jednou bez ohledu na to, jaký konkrétní znak z trojice chceme vybrat, a za pomoci slovníku a sofistikovaného výpočtu se nám nabízí seznam slov, které systém pokládá za nejvhodnější. Český slovník bohužel není součástí zařízení, je možné si ho ale za 3 dolary koupit (bohužel na něj není možné použít body do iPAQ Choice). Druhý a třetí způsob jsou si podobné, jedná se o klasický multitap, kdy se tlačítko mačká tak dlouho, než se dostaneme k tomu správnému. Obě varianty se od sebe liší pouze tím, že v základním režimu se neustále opakuje smyčka tří základních znaků, kdežto v rozšířeném režimu se do seznamu přidají i speciální znaky s akcenty (všechny české znaky tam ale stejně nenajdeme). Nejen u rozšířeného multitapu oceníte možnost hned vložit tučně vytištěný znak z horní poloviny tlačítka (většinou číslice), kdy stačí tlačítko místo tapání 2 vteřiny podržet; stejného výsledku se dosáhne také s použitím funkčního tlačítka.

Aby nedošlo v důsledku nechtěné manipulace s klávesnicí k nepříjemnostem, je na zařízení aplikace zvaná Key Guard. Jakmile je Strážce aktivní, stisknutí všech tlačítek se jednoduše ignoruje. Samozřejmě kromě stisknutí tlačítka kolem optického joysticku, kterým se Strážce zase vypne. K manuální aktivaci programu je vyhrazeno horní tlačítko na levé hraně zařízení, to s tím malým zámečkem. Stačí 3 vteřiny přidržet a zařízení se zamkne. K dispozici je ale i nastavitelné automatické uzamčení ve chvíli, kdy se vypne displej, nebo ve chvíli, když vám někdo volá. Obzvlášť druhé uzamčení je praktické a vesměs nezbytné, ale o tom až v závěrečném hodnocení.

A jak se mi tedy během testování na zařízení psalo? Když odmyslím, že moje ideální klávesnice vypadá úplně jinak a budu hodnotit pouze to, co jsem měl v ruce, tak to nebylo špatné. Na multitap jsem si musel chvíli zvykat, ale to hlavně proto, že jsem už hooodně dlouhou dobu žádné zařízení s numerickou nebo touto speciální 20-ti tlačítkovou klávesnicí neměl v ruce. Jakmile jsem si zvyknul na rozložení tlačítek, byl jsem schopen obstojně vyťukat odpověď na SMSku nebo napsat krátký email. Kdo je zvyklý na prediktivní vkládání a zakoupí si český slovník, asi bude schopen fungovat ještě výrazně lépe a rychleji.