Velká recenze zařízení E-TEN Glofiish M700

Vzhled

Hodnocení vzhledu je ryze subjektivní záležitost. Když jsem M700 uviděl poprvé, to první a více méně jediné, co mě okamžitě napadlo, bylo "ten je ale obrovský"! Nevím, jestli za to může design a celkové uspořádání grafických a ovládacích prvků, v poměru k tělu zařízení malý displej nebo jen monotónní stříbrná barva. Možná od všeho trochu, v každém případě pro mě bylo velmi překvapující zjištění, že i když M700 není úplně nejmenší, rozdíl mezi ním a dalšími mobilními zařízeními není zas tak velký. Jeho přesné rozměry jsou 117,5 x 59 x 19,8 milimetrů (samozřejmě se zasunutou klávesnicí), pokud klávesnici vysuneme, vzroste šířka zařízení na 93,5 milimetrů. Podle specifikace zařízení přímo od výrobce by měl E-TEN vážit 165 gramů, moje váha ukázala 170 (ale byla uvnitř i SIM a microSD karta).

I když má M700 tělo ve tvaru dokonalého kvádru, všechny hrany jsou dostatečně zaoblené a hladké. V ruce se drží překvapivě dobře - její šířka je proti délce pouze poloviční, takže by se měla bez problémů vejít i do menších dlaní, než je ta moje. Tělo zařízení je s největší pravděpodobností vyrobeno z lehkého plastu. Hlavní barva zařízení je stříbrná, pouze část spodní poloviny kolem klávesnice je tmavošedá.

Při čelním pohledu na zařízení si všimneme dokonale osově souměrného tvaru, anténu či jiný rušivý prvek budeme hledat marně. U zařízení s vysouvací klávesnicí je kvalita mechanického zpracování nesmírně důležitá. Při bedlivém zkoumání povrchu jsem narazil pouze na jediné problematické místo, a to zadní dvířka ukrývající baterii, která úplně 100% nepasují k samotnému tělu a vzniká tak drobná mezera. Mechanismus klávesnice se skládá z celkem pěti vodících nebo přidržovacích drážek, což je nejlépe vidět na přiložených fotografiích. V tuto chvíli působí bytelně a robustně, oba díly jsou i při pohybu napevno u sebe, skutečná kvalita se ale pozná až v průběhu několikaměsíčního používání.


Porovnání rozměrů a hmotností E-TENa a jeho nejbližších konkurentů najdete v této tabulce.


Přední straně zařízení opět vévodí barevný displej (9), ovšem v tomto případě není jeho dominance tak zřejmá, jako u většiny ostatních zařízení. Nad displejem je přesně uprostřed svislá štěrbina umožňující nezkreslenou cestu zvuku z reproduktoru pro telefonování až k vašemu uchu. Souměrně, pěkně po obou stranách, najdeme vždy jedno programovatelné tlačítko a jednu signalizační LEDku. Na levé straně to je tlačítko pro spuštění přednastavené aplikace pro GPS (7) a těsně nad ní je LEDka (4) schopná blikat oranžově nebo modře, podle toho, jakou aktivitu právě oznamuje (aktivní WiFi, Bluetooth nebo GPS). Na pravé straně je to tlačítko přednastavené pro spuštění aplikace M-Desk (8), nad kterým svítí a bliká červeno/zelená LEDka (6) oznamující aktivitu telefonu nebo nějakou systémovou událost (schůzka, příchozí zpráva atp.).

Pod displejem je vcelku obvyklá sestava navigační plošky s odděleným středovým tlačítkem (14), dvou tlačítek pro ovládání systému WM5 softkeys (10, 11) a dvou tlačítek pro ovládání telefonu (12, 13). Navigační ploška je po stisknutí podsvícena jak jinak než modrou barvou - u E-TENu prostě modrou milují:) Středové tlačítko sice reaguje pouze na prostý stisk, ale svým vikláním připomíná spíš než tlačítko klasický joystick. Rozsah pohybů je skutečně obrovský, ale nenechte se mýlit - dá se s ním dělat jen jedno jediné a to je ho stisknout kolmo k rovině displeje. Celkově je ploška užitečná pro navigaci v programech, pro hraní her mě ale úplně ideální nepřišla, i když bez problémů zvládá i současný stisk více směrů a tlačítek. Obě softwarová tlačítka na sobě mají, stejně jako obě programovatelná tlačítka, hrbolek pro lepší orientaci bez zrakové kontroly. Dvojice ovládacích tlačítek pro telefonování je svým tvarem zcela přizpůsobena designovým prvkům zařízení. Bohužel zde zvítězila líbivost nad praktičností, protože vykrojení tlačítek je až příliš velké a samotné tlačítko pro můj palec příliš malé.

Na zadní straně je umístěna pouze klasická trojkombinace pro mobilní digitální fotografování (22), mřížka chránící reproduktor (24) a velká dvířka (25) ukrývající baterii a prostor pro SIM kartu. O vlastnostech digitálního fotoaparátu si povíme v jedné z dalších kapitol, nyní jen jedna výtka. Zrcátko pro focení sebe sama je příliš vystouplé nad okolní povrch, takže M700 jednak není na stole stabilní tak, jak by mohla být, ale hlavně se zrcátko velmi rychle ošoupe. Navíc je zcela zbytečný gumový proužek umístěný na krytu baterie, protože se kvůli zrcátku vůbec nedotkne stolu a neplní tak svoji "protiklouzavou" funkci. Po sundání dvířek spatříme velkou baterii jištěnou malým uzamykatelným mechanismem, která brání baterii v jakémkoliv pohybu. A pokud odstraníme i baterii, najdeme pod ní místo pro umístění SIM karty.

Levý bok nabízí pouze dvě tlačítka pro změnu hlasitosti (1), tlačítko přednastavené pro spuštění aplikace pro hlasové ovládání nebo aplikace pro záznam zvuku (2) a nakonec i malý stereo konektor pro připojení sluchátek (3). Ten konektor pro sluchátka není umístěn úplně ideálně, protože pokud mám připojená sluchátka, sluchátka brání pohodlnému držení zařízení levou rukou. Na boku pravém najdeme v horním rohu tlačítko pro zapnutí / vypnutí zařízení (19), v dolním rohu tlačítko pro obsluhu fotoaparátu (21) a mezi nimi i malý spínač pro provedení softwarového resetu (20).

Podobně jako většina ostatních zařízení, která jsou vybavena hned několika bezdrátovými moduly, není na horní hraně nic zajímavého k vidění. To skutečně podstatné (antény, případně celé bezdrátové moduly) jsou totiž schovány uvnitř. Zato na dolní hraně je toho k vidění trochu víc. V prvé řadě musím jmenovat klasický miniUSB konektor (17) pro připojení synchronizačního nebo napájecího kabelu, dále je to slot pro microSD kartu (15), malý otvor mikrofonu (16) a nakonec i otvor pro stylus (18). Tím je popis těla zařízení kompletní, o integrované klávesnici (která je z hlediska ovládacích prvků rozhodně nejzajímavější) si povíme v následující kapitole.

Integrovaná vysouvací klávesnice

Velká vysouvací klávesnice je pro část uživatelů Pocket PC zařízení prostě klíčová a tak se v E-TENu rozhodli nabídnout jim takto vybavené zařízení i pod svojí vlastní značkou. Na trhu již několik podobně vybavených zařízení je, za všechny jmenujme například již recenzovaná Pocket PC s označením HTC P4350 (Herald), HTC TyTN (Hermes) nebo i-mate JASJAR (Universal).To ale v žádném případě neznamená, že zde není prostor pro další.

UPOZORNĚNÍ :: Na některých fotkách v této kapitole je předprodukční verze zařízení, nikoliv finální. Protože jsem v době zápůjčky finální verze již ostatní zařízení neměl, rozhodl jsem se použít ne zcela odpovídající obrázky. Používejte je prosím spíš pro celkové porovnání rozměrů a tvarů a nikoliv pro detailní srovnání. Pro lepší orientaci je u předprodukčního zařízení vždy zřetelná červená tečka.

Při čelním pohledu na zařízení v režimu "portrét" se klávesnice vysouvá směrem vlevo. Vysunutí je plynulé, čistě mechanické a manuální, není zde žádný pomocný mechanismus jako u HTC P4350 (Heralda). V obou krajních polohách se pak obě části zařízení zaaretují (zablokují). Filozofie i způsob provedení klávesnice složené z celkem 41 tlačítek se nijak neliší od konkurenčních výrobků. Hlavní část klávesnice má rozměry 86 x 29 milimetrů a je rozdělena do čtyř řad po deseti tlačítkách, pouze ve spodní řadě je mezerník zabírající najednou pozice dvě. Velikost standardního tlačítka je 8,5x7,5 milimetrů, ovšem kvůli třem podsvíceným drážkám se od sebe velikost jednotlivých tlačítek může nepatrně lišit (viz fotografie). Každé tlačítko má tvar mírně vypouklého polštářku a je velmi příjemné na dotek. Většina tlačítek má dvě funkce, jednu primární a druhou sekundární. Primární funkce se aktivuje prostým stiskem tlačítka, pro vyvolání sekundární funkce je nutné spolu s požadovaným tlačítkem stisknout i funkční tlačítko s malým červeným puntíkem (vlevo dole). Deset tlačítek v pravé polovině klávesnice má trochu tmavší barvu a představuje numerický blok. Nakonec zbývá upozornit na dvě softwarová tlačítka umístěná až na samotném okraji klávesnice.

Podsvícení samo o sobě je úchvatné - modrozelená barva je velmi příjemná, vůbec nebodá do očí a přesto nabízí jednotlivé znaky ostré a rovnoměrně podsvícené. Délku podsvícení nelze nijak regulovat, po stisku libovolného tlačítka zůstane aktivní přesně 20 vteřin, stejně tak není možné podsvícení vypnout úplně. To nevidím jako problém, mnohem víc mi vadí změna, které si všimnete až při práci v naprosté tmě. Na rozdíl od předprodukční jednotky, jejíž srovnávací fotky najdete například v recenzi HTC P4350 (Herald), jsou totiž podsvíceny pouze hlavní znaky! Sekundární znaky jsou pouze natisklé červenou barvou a nedají se prosvítit, takže než si rozložení klávesnice vryjete do paměti, psaní po tmě asi budete muset oželet. Stejně tak chybí podsvícení dvou WM5 tlačítek pro ovládání systému, ale díky hmatovým hrbolkům to v tomto případě není takový problém.

Stejně jako u ostatních zařízení s integrovanou klávesnicí je i zde tradičně komplikovanější zadávání českých znaků, případně jiných znaků s diakritikou (samozřejmě je nutné mít instalovanou lokalizaci). Pokud chcete napsat například "ř", musíte napřed zadat "r" a pak společně stisknout funkční klávesu (červený puntík) a mezerník. Pokud má znak více možných diakritických znamének, například "ě" a "é", musíte po napsání "e" stisknout kombinaci funkčního tlačítka a mezerníků víckrát. Je to sice asi jediné možné řešení, ale při psaní delších textů je to celkem otrava.

Pokud shrnu své zkušenosti, nezbývá mi než M700 pochválit:) Hardwarová klávesnice se skutečně povedla, tlačítka jsou příjemná na dotek a psaní dvěma palci je rychlé a pohodlné. Výhody velké hardwarové klávesnice jsem na stránkách tohoto serveru psal již mnohokrát, tak jen zopakuji - rychlé psaní dvěma i více prsty, psaní za chůze či v prostředcích MHD, díky WM5 soft-keys možnost ovládat systém bez nutnosti používat stylus atp. Samozřejmě je možné psát na klávesnici i jinak, ale protože se zařízení na rovné podložce kvůli vystouplému zrcátku znatelně chvěje, není to už úplně pohodlné. Jako hlavní a více méně jediný problém tak vidím absenci podsvícení sekundárních znaků, sice to bude trápit jen některé uživatele, ale je to určitě hloupé opomenutí.