Velká recenze zařízení ASUS P565

Zařízení jako digitální fotoaparát

Pro pořizování fotografií a nahrávání ozvučených videí je v zařízení k dispozici dvojice snímačů. Hlavní integrovaný foťáček s třímegapixelovým snímačem (přesně 3,2 Mpix), automatickým ostřením a bez příslušenství v podobě přisvětlovací LEDky nebo zrcátka je umístěn na zadní straně zařízení, sekundární kamerka určená pouze pro videohovory je umístěna nad displejem. Hlavní foťák je schopen vytvářet statické snímky ve formátu JPEG s maximálním rozlišením 2048x1536 bodů ve třech stupních kvality, video pak i se zvukem ve formátech MPEG4 nebo H.263 a maximálním rozlišením 320x240 bodů (MP4).

Ovládací aplikace je celkem povedená. Skládá se ze dvou režimů. Jednak grafického, kterým je možné v režimu fotografování nastavit základní a často měněné vlastnosti jako je režim snímání (statické foto, video, rámeček, fotografie s informací o místě z GPS a nakonec i panoramatická fotografie), nastavení scény (automatika, noc, sport), makro režim, časovač (vypnutý, 5 vteřin, 10 vteřin), sekvenční snímání (vypnuto, 4 snímky, 9 snímků) a rozlišení (od 320x240 bodů do 2048x1536 bodů), v režimu pro natáčení videa pak máme jen nastavení rozlišení ( od 80x60 bodů do 320x240 bodů). Každá z těchto vlastností je reprezentována ikonkou v horním řádku displeje měnící se podle aktivního nastavení. Potěší možnost rychle nastavení změnit prostým tapnutím na příslušnou značku bez nutnosti procházet nabídkou.

Druhý režim nastavení je textový a slouží pro rozšířenou konfiguraci jako je například kvalita komprese, interval při sekvenčním focení, barevné nastavení (vyvážení bílé, efekty, úprava saturace, jasu a ostrosti), způsob výpočtu expozice (normální, středový, pozadí) nebo umístění vytvořených souborů (do zařízení, na kartu).

Kromě klasického focení a natáčení je k dispozici i několik rozšířených a speciálních režimů, jako je například možnost automaticky vytvářené panoramatické fotografie složené ze 3 až 12 (!) jednotlivých fotek, sekvenční snímání několika snímků bezprostředně po sobě nebo vážně kýčovité vytvoření fotografie v nějakém tématickém rámečku. Většina těchto speciálních režimů přináší nějaké omezení, například u panoramatu foceného na šířku není výška fotky 1536 bodů, ale jen 400 atp.

Samotný proces focení bych označil jako zdařilý. K ovládání fotoaparátu je možné použít k tomu určené tlačítko na pravém boku přístroje, jehož dlouhým stisknutím se fotoaparát aktivuje, celé to včetně dlouhého stisku trvá asi 4 vteřiny. Díky umístění tlačítka je možné bezproblémově fotit jednou rukou, tedy pokud jste zvyklí používat pro focení pravou ruku. Jako spoušť můžete použít nejen to již zmiňované tlačítko, jehož lehkým namáčknutím nejdříve zaostříte a domáčknutím pak snímek fyzicky sejmete a uložíte, ale také potvrzovací tlačítko uprostřed ovládacího prvku; to ale sejme fotku bez zaostření. Ostření samotné je trochu netradiční, je totiž dvoufázové - nejdříve se provede rychlé hrubé zaostření a pak se v druhém kroku obraz doostří. Mělo by to šetřit čas, ale i tak je rychlost ostření jen průměrná (3-5 vteřin), a to i v dobrých světelných podmínkách.

Všechno dosud napsané je ale pouze menší a méně důležitá část procesu zvaného focení. To nejdůležitější je kvalita výsledných fotek a tady už to ani zdaleka není tak slavné. Nízká ostrost, nepřesné barevné podání, i na nejvyšší úroveň nastavení příliš vysoká a ztrátová komprese (průměrná fotka má kolem 600 KB), ostatně posuďte sami. Nevalný dojem ze schopností fotoaparátu trochu vylepšuje dvojice povedenějších vlastností. Jednak je zařízení využitelné pro snímání textových a obrázkových dokumentů, protože i když není kvalita ideální, texty jsou bez problémů čitelné, a pak je asi nejpříjemnějším překvapením kvalita videa (6,26 MB), které nabízí při rozlišení 320x240 bodů téměř plynulé nahrávání a přehrávání, a to i při náročných celoobrazovkových posunech. Škoda, že nenahrává ve vyšším rozlišení, procesor by si s tím určitě poradil. Zaznamenané snímky a videa můžete následně přímo ze zařízení poslat na server Flickr, respektive YouTube a podělit se o ně se světem.

Co říci závěrem? Nebudu chodit kolem horké kaše, integrovaný digitální fotoaparát se zrovna moc nepovedl. Papírově i z hlediska obslužné aplikace sliboval hodně, ale stačí první pohled na pořízenou fotografii a sami vidíte, že to ani zdaleka není ono. Když to srovnám s nedávno recenzovaným HP iPAQ Voice Messengerem, který nabízí přibližně srovnatelné parametry, a který je rovněž použit v zařízení, které rozhodně nemá ambice stát se multimediální hvězdou, je Asus minimálně o generaci pozadu. Srovnávat se dá snad jen s HTC Touch 3G, který ovšem nemá ani automatické ostření.