Velká recenze zařízení ASUS P525

Vzhled zařízení

Pro příznivce Pocket PC nabízí ASUS P525 vskutku neobvyklou podívanou. Na integrovanou QWERTY klávesnici si už díky zařízením typu HP iPAQ hw6915 nebo HTC P4350 (Herald) celkem zvykli, ovšem čistokrevně numerická klávesnice, to je něco jiného. U klasického chytrého telefonu by to asi nikoho nepřekvapilo, ale u zařízení s dotykovým displejem se skutečně jedná o poměrně neobvyklou situaci. Zařízení jako takové je i díky hardwarové numerické klávesnici dost velké a baculaté, protože ani jeho tloušťka není nikterak zanedbatelná. V porovnání s konkurencí prostě nejsou rozměry 116,8 x 59 x 19 milimetrů i hmotnost 162 gramů včetně baterie a SIM karty nijak zázračné, jak je ostatně vidět v následující tabulce.

Tělo zařízení ASUS P525 je vyrobeno z plastu, který svou leskle stříbrnou barvou zdařile imituje kov. Kvalita zpracování je velmi dobrá, díly k sobě lícují bez viditelných rozestupů a ani vysunovací dvířka skrývající baterii nejsou výjimkou, takže jedinou drobnou vadou na kráse je občasné vrzání při silnějším stisku či hrubší manipulaci. Není to nic hrozného ani soustavného, ale je to tak. Díky oblým hranám se Asus v ruce se drží příjemně a ani trochu větší rozměry nejsou překážkou.

Na rozdíl od většiny ostatních Pocket PC by nebylo pravdivé tvrzení, že dominantním prvkem přední strany zařízení je displej (10). Sice ho na přední straně samozřejmě najdeme, ale minimálně stejně velkou pozornost si zaslouží i již několikrát zmiňovaná integrovaná numerická klávesnice umístěná ve spodní třetině plochy. Samotné klávesnici se budeme věnovat v samostatné kapitole, nyní si povíme pouze o miniaturním joysticku (15) umístěném mezi tlačítky 2 a 5. Jedná se o pětisměrový ovládací prvek rozlišující 4 různé směry a samotné stisknutí. I když je to skutečný mini-joystick schopný šikmého směru i současného stisku dalšího tlačítka, je dost "zapuštěný" (jako že příliš nevyčnívá nad ostatní tlačítka) a tak si na jeho ovládání musíte nejdříve trochu zvyknout. Jakmile se s ním ale sžijete, pro klasické arkády typu Sky Force nebo Resco Guardians budete jen těžko hledat něco lepšího. Aby byla přední část zařízení popsána dokonale, musím zmínit i horní ozdobnou lištu zakrývající reproduktor pro telefonování (8), ve které je v její pravé polovině integrována malá různobarevná LEDka (9) indikující systémové události i aktivitu jednotlivých bezdrátových modulů.

Zadní strana zařízení je prosta jakékoliv výstřednosti a tak tam kromě velkých dvířek (24) ukrývajících baterii a slot pro SIM kartu najdeme už jen objektiv integrovaného fotoaparátu (22), velkou přisvětlovací LEDku (21) a mřížku chránící systémový reproduktor (23). Zvídavému oku čtenáře určitě neunikne zkratka AF nad objektivem foťáčku. Ano, tento fotoaparát umí ostřit, ale o tom víc až v příslušné kapitole:).

Horní i dolní hrana zařízení jsou na zajímavé prvky dost skoupé. Na horní hraně najdeme kromě otvoru pro zasunutí stylu (1) i úzký otvor pro miniSD kartu (2) a nakonec i trochu maskovaný přijímač infračerveného portu (3). Dolní hrana nabízí kromě miniUSB konektoru (28) pro připojení zdroje elektrické energie nebo synchronizačního USB kabelu ještě konektor pro připojení sluchátek (29) a malý otvor mikrofonu (27).

Levý bok nabízí ve své horní polovině několik tlačítek pro ovládání zařízení. To umístěné úplně (4) nejvýše je trochu zvláštní. Je určeno pro ovládání fotoaparátu (nedá se přeprogramovat) a jako takové rozlišuje nejen stavy stisknuto/nestisknuto, ale i poloviční stisk. Ten je určený pro aktivaci ostření, ale o tom si podrobně povíme víc až v kapitole o focení ASUSem. Druhé tlačítko (5) je již standardní, programovatelné, a je od výrobce určeno ke spuštění aplikace pro záznam zvuku. Poslední tlačítko (6), přesně řečeno dvoutlačítko, slouží k snadné a pohodlné regulaci hlasitosti. Naopak v dolní polovině najdeme jen malý otvor (7) se spínačem pro provedení softwarového resetu.

Jako poslední nám zbývá probrat pravý bok. Zde jsou k vidění jen dva zajímavé prvky. Horní tlačítko (25) je určené pro zapnutí/vypnutí zařízení, dlouhý stisk uvede zařízení do stavu hibernace (zcela se vypne a baterie tak vydrží nabitá až několik týdnů). Jen o trochu níž je přepínač HOLD (26), který je obzvlášť u zařízení s integrovanou klávesnicí k nezaplacení - jeho aktivací zařízení uspíte (telefonní modul zůstane aktivní) a zároveň ho učiníte imunním proti jakýmkoliv stiskům tlačítek nebo jiným snahám o probuzení. Teprve přepnutím přepínače HOLD do výchozí polohy zařízení probudíte a můžete bez problémů používat. Jedinou výjimku tvoří příchozí hovor, který můžete přijmout i pokud je zařízení blokováno. A to je zároveň vše zajímavé, co lze na zařízení ASUS P525 najít. Tedy kromě klávesnice, kterou si probereme hned v následující kapitole.

Integrovaná numerická klávesnice

Již v samotném úvodu recenze jsem se zmínil o tom, že numerická klávesnice je v oblasti Pocket PC zařízení celkem výjimečný počin. Jednou z výjimek bylo shodou okolností rovněž zařízení od Asusu, konkrétně Asus P505, jeho klávesnice ale nebyla přímo integrovaná, ale byla na výklopném flipu.

Samotná klávesnice Asusu P525 je tvořena celkem z dvaceti tlačítek různé velikosti (čtyři řady po pěti tlačítkách). Prostřední tři sloupce fungují jako standardní numerická tlačítka (16), zatímco dva krajní sloupce obsahují vesměs tlačítka speciální nebo systémová. Úplně horní dvojice (11, 17) slouží jako standardní Windows Mobile 5 softkeys pro ovládání systému bez nutnosti používat stylus. Druhá dvojice slouží pro přijmutí (12) nebo ukončení (18) telefonického hovoru. Třetí dvojice nabízí ovládání pro standardní funkce systému Windows Mobile, konkrétně vyvolání nabídky Start (13), respektive potvrzení volby nebo uzavření okna (19). Na rozdíl od zařízení z dílny HTC (Herald, Artemis) však nejsou konfigurovatelná. Změnit funkci můžete pouze u nejspodnějšího levého tlačítka (14), které je přednastavené pro aplikaci pro správu běžících úloh; tlačítko na pravé straně (20) slouží pro snadné vymazání textu.

Podobně jako většina ostatních hardwarových klávesnic je i tato v ASUSu podsvícena, tentokrát čistě bíle. Délku ani intenzitu podsvícení nelze nijak nastavit, po stisknutí libovolného ze dvaceti tlačítek se podsvícení aktivuje a po přibližně sedmi vteřinách zase zhasne.

Hardwarová klávesnice umí pracovat v několika režimech. V klasickém režimu se klávesnice chová jako čistě numerická klávesnice a po stisknutí tlačítka se napíše odpovídající číslice. Druhou možností je režim nazvaný T9 podle známého standardu pro rychlé psaní na numerických klávesnicích mobilních telefonů. "Té-Devítka" se aktivuje dlouhým stiskem klávesy "*" a má několik režimů. První režim "123" je funkčně shodný s předchozím, po stisknutí libovolného tlačítka se napíše na pozici kurzoru odpovídající číslice. Druhý režim "abc" umožní jednoduché vyťukávání znaků opakovaným tisknutím jednoho a toho samého tlačítka. Třetím způsobem zadávání textu je pak standardní T9, kdy stačí tlačítko reprezentující odpovídající znak stisknout jen jednou a požadované slovo se automaticky vyhledává ve slovníku podle relevance a asi i četnosti výskytu. Ovšem ouha - i když je zařízení kompletně počeštěné, k dispozici je jen anglický slovník. Pokud chcete psát česky i T9-kou, musíte si dodatečně stáhnout a nainstalovat instalaci české T9 (200,73 KB).

I když je numerická klávesnice v Pocket PC zařízení zajímavý počin, mě osobně k srdci moc nepřirostla. V prvé řadě mi vadila nestejná velikost jednotlivých tlačítek. Když k tomu přičtu skutečnost, že nejtenčí tlačítka jsou ta úplně naspod, ovládání jednou rukou bylo sice možné, ale neustále jsem se děsil okamžiku, kdy mi se mi sveze palec a zařízení upustím. Ani malý joystick mezi tlačítkem "2" a "5" nepokládám za příliš šťastný, dost se mi tam pletl, navíc je kvůli tomu divně vystouplé tlačítko "2". Česká T9 je zase ne zcela vhodná pro psaní SMS zpráv - jakmile se totiž ve zprávě objeví nestandardní znak s diakritikou, dramaticky klesne počet znaků pro jednu SMS zprávu a navíc s takto kódovanou SMSkou mohou mít některé telefony problém ji vůbec zobrazit. A když k tomu přičtu i velmi nepříjemnou absenci nějakého chytrého nástroje pro vytáčení telefonních čísel, najednou zjišťuji, že kromě několika případů jsem klávesnici vlastně nepoužíval. To je samozřejmě škoda a pak se musím zamyslet nad tím, jestli skutečně potřebuji zařízení s numerickou klávesnicí, když ji vlastně ani nevyužiji. Se standardními alfanumerickými pevnými či vysouvacími klávesnicemi jsem tento problém neměl...