V Norsku už je více elektrických aut než čistě benzínových

Je dobře známo, že Norsko je rájem elektromobilů. Zdejší země je opravdu hodně podporuje, a to na jednu stranu obrovskými daňovými úlevami (které sice pomalu ruší), tak i obrovskými daňovými zátěžemi na spalovací vozy. Výsledkem je, že prodeje čistě elektrických vozů tam lámou celosvětové rekordy, alespoň co se tržního podílu týče. Pro představu, v srpnu 2024 bylo 94,3 % nově prodaných vozů čistě elektrických. Pochopitelně vozový park to takto rychle zdaleka nenásleduje. Toto má velkou setrvačnost, např. spalovací vůz prodaný dnes se patrně bude po norských silnicích prohánět ještě v roce 2040. Je tedy jasné, že i kdyby se zde prodávalo rovnou 100 % elektrických aut, do plné elektromobility to ještě nějakou dobu potrvá.

 

Zatímco jsou však začátky pomalé, s narůstajícím tržním podílem u nových vozů a uplynulým časem dojde k situaci, kdy se křivka zastoupení v celé populaci (tzn. vozovém parku) začne strmě zvedat. A k tomu dochází právě teď. Norsko mělo i po zhruba dekádě výrazné podpory elektromobility jen zhruba 10 % vozů elektrických, ale za poslední cca 4 roky toto číslo začalo strmě růst a nyní je na více než 26 %.

 

Pokud různé verze spalovacích hybridů necháme jako separátní kategorie, pak jsou elektromobily už druhým nejčastějším typem vozů na silnicích a překonaly čistě benzínové vozy. Zbývá jim překonat naftová auta, což při stávajících tržních podílech a počtech prodaných vozů bude patrně záležitost na cca dva roky.

 

nafta	999.715
elektromobil (EV)	754.303
benzín	753.905
benzínový plug-in hybrid (PHEV)	198.707
benzínový hybrid (HEV)	155.307
naftový plug-in hybrid (PHEV)	9.478
naftový hybrid (HEV)	896
plyn	173
vodík (FCEV)	167
celkem	2.872.652

 

Po norských silnicích se tak prohání přes 3/4 milionů elektromobilů, což znamená cca každé čtvrté auto. Pojďme se však podívat, jak by to vypadalo, kdybychom dali do jedné hromady všechny nabíjející vozy (elektromobily s plug-in hybridy).

 

nafta	999.715
plug-in (EV, benzínový i naftový PHEV)	962.488
benzín	753.905
benzínový hybrid (HEV)	155.307
naftový hybrid (HEV)	896
plyn	173
vodík (FCEV)	167

 

I v takovém případě nafta ještě stále vede. Otázkou pochopitelně je, jak moc jsou plug-in hybridy provozovány na elektřinu, a jak moc na palivo jako benzín nebo naftu. Tabulka výše ukazuje scénář, který by odpovídal situaci, kdy by byly především nabíjeny. Zkusme to ale otočit a všechny hybridy, a to i nabíjecí, dát do jedné skupiny podle fosilního paliva včetně neelektrifikovaných variant. Tedy je seskupíme nikoli podle přítomnosti nabíjení, ale podle přítomnosti spalovacího motoru.

 

benzín (+benzínové HEV i PHEV)	1.107.919
nafta (+naftové HEV i PHEV)	1.010.089
elektromobil	754.303
plyn	173
vodík (FCEV)	167

 

Pokud se k benzínu přidají i benzínové hybridy (ty totiž také jezdí primárně na benzín) a také benzínové plug-iny (do kterých lze tankovat benzín i nabíjet elektřinu) a totéž uděláme s naftou, tak to pořadím zamíchá. Nejvíce vozů je zde provozováno s benzínových motorem, pak naftovým a elektromobily jsou až na třetím místě. Co se ale stane, pokud se zeptáme na elektrifikované vozy?

 

elektrifikovaný (EV, PHEV, HEV, FCEV)	1.118.858
nafta	999.715
benzín	753.905
plyn	173

 

Tato metrika nám naopak ukazuje, že zhruba 39 % norských vozů má elektromotor. Jak vidíte, hodně záleží na úhlu pohledu. Pokud bychom chtěli mluvit o přítomnosti elektrického motoru, tak už jde o nejčastější variantu na silnicích. Pokud bychom ale chtěli mluvit o přítomnosti spalovacího motoru, nejčastější variantou se stane benzínový motor, protože hybridní a plug-in hybridní vozy spadají do obou kategorií.

 

Zdroj: electrive.com, foto (Peteratkins/Mariordo, CC BY-SA 4.0, přes Wikimedia Commons)