Solární auta: proč je ještě nemáme?

Zkusíme se tedy nyní sestavit vzorové solární auto a zjistit, kolik energie bychom mohli zhruba očekávat. Naším teoretickým autem bude poslední Škoda Octavia Combi. Má dlouhou střechu, a tedy i velkou plochu pro solární panely. Můžeme zkusit umístit solární panely i na kapotu.

 

 

Tohle je tedy naše auto, na kterém budeme zkoušet umístění solárních panelů. Abychom měli lepší ponětí o rozměrech, přidám také rozměrový náčrtek tohoto vozu.

 

 

 

Pochopitelně nemůžeme být extrémně optimističtí a hnát panely až úplně ke krajům karoserie. Na střeše by se tak dalo umístit zhruba 1,65 metru na délku a okolo 0,9 metru na šířku. To máme méně než 1,5 m2 plochy (počítejme 1,45 m2). Pokud jde o kapotu, tam bychom mohli nabrat asi necelých 0,9 m2 (počítejme raději 0,85 m2), přičemž by zbylo nevyužitých spousta místa nad maskou a světly, stejně tak by to platilo o zkosenou část nad blatníkem. Na Octavii bychom tak mohli dostat přibližně 2,3 m2 plochy solárních panelů. Hovoříme tedy o autu, které má solární panely na dvou plochách karoserie.

Nebudeme už nyní propočítávat energii, kterou Slunce vyslalo na tuto plochu a účinnosti, neboť využijeme poznatku z minulé kapitoly, kde jsme se dohodli, že jeden instalovaný watt vyprodukuje za rok 1 kWh. Pokud tedy na Octavii máme solární střechu s plochou 1,45 m2, je její instalovaný výkon 290 W, pro kapotu s plochou 0,85 m2 je to pak 170 W. Samotná střecha by tak ročně měla vygenerovat 290 kWh, ve spolupráci s kapotou pak dohromady 460 kWh. Chceme-li to přepočítat na den, pak je to zhruba 0,8 kWh u střechy a cca 1,25 kWh v kombinaci (lehce zaokrouhluji, nechci zde bazírovat na setinách).

 

Poněvadž auto této třídy bude potřebovat zhruba okolo 17 kWh na 100 kilometrů, každý den by se nám baterie mohla nabít na necelých 7,5 kilometrů jízdy (v případě střechy přes 4,5 kilometru). To na první pohled není vůbec mnoho. Průměrný denní nájezd českého auta je zhruba 40 kilometrů, takže u solární střechy by sluneční energie mohla autu nabídnout zhruba 11 % potřebné energie, v případě solární střechy i kapoty hovoříme o necelých 19 %. Očekávat bychom mohli zhruba 1700 až 2700 km ročně na sluneční energii.

 

Upozorňuji, že toto číslo platí pro ideální podmínky, tedy auto je pořád pod oblohou a nestíní mu domy, garáže nebo stromy (maximálně mraky, které byly už do výpočtu započítány). V reálu bychom tedy museli počítat s hodnotami mnohem nižšími.

 

 

Toyota je v odhadech optimističtější, ta u svého Priusu se 180W panelem hovoří o přibližně 5,5 km denně (na to bychom my potřebovali 355W panel, jenže ono hodně záleží na místě, ve kterém by se takové solární auto provozovalo). Lightyear pak tvrdí, že v Amsterdamu by jeho auto mělo na sluneční energii najet až 10 tisíc km ročně. Naše výpočty tak byly o něco více pesimistické než v případě výše zmíněných automobilek.