Mobilní platformy: historie a současnost
20.5.2014, Jakub Doležal, článek
Vyznat se dnes na trhu s notebooky, netbooky, ultrabooky, tablety či smartphony není vůbec snadné. Všemožná označení procesorů, grafik, nebo čipsetů dokáží pomotat hlavu i zkušenému uživateli. Pojďme si v tom zmatku udělat pořádek! Aktualizováno.
Kapitoly článku:
- Rozcestník: x86 vs ARM
- Notebooky - Intel - počátky a Centrino
- Notebooky - Intel - Montevina, Calpella
- Notebooky - Intel - Huron river, Chief river
- Notebooky - Intel - Haswell, Broadwell
- Notebooky - Intel - ultrabooky
- Notebooky - Intel - Atom (netbooky)
- Notebooky - AMD - Danube a Nile
- Notebooky - AMD - Sabine a Comal
- Notebooky - AMD - Comal (Richland)
- Notebooky - AMD - APU (Fusion)
- Notebooky - AMD - APU (Kabini a Temash)
- Dedikované grafické akcelerátory - obecně
- Dedikované grafické akcelerátory - NVIDIA GeForce a Quadro
- Dedikované grafické akcelerátory - AMD Radeon HD a FirePro
- Tablety a telefony - Samsung - Exynos
- Tablety a telefony - NVIDIA - Tegra
- Tablety a telefony - Qualcomm - Snapdragon
- Tablety a telefony - Texas Instruments - OMAP
- Tablety a telefony - Apple - Ax chip
- Tablety a telefony - Intel - Atom
- Tablety a telefony - Mediatek - MTxxxx
- Operační systémy - Windows, Windows RT, Windows Phone
- Operační systémy - Android, iOS
Apple - Ax
Mobilní telefony s dotykovými displeji se prodávaly dávno předtím, než na trh dorazil první iPhone, nicméně Apple se přeci jen v něčem lišil. Ve svých laboratořích si totiž vyvíjí jak hardware, tak software. Není tedy odkázaný na to, co připraví Qualcomm nebo Texas Instruments, ale pokud někde potřebuje nějakou vlastnost, jednoduše si ji tam vytvoří.
Čtyři minuty a na konci produkt, který rozbil zažité standardy
První tři generace iPhone spolupracoval Apple velmi úzce se společností Samsung, a tak lze tyto procesory označit spíše jako řešení Korejců upravené na přání americké společnosti. Apple však záhy pochopil, že tento způsob není úplně nejideálnější a přesunul vývoj kompletně pod vlastní střechu.
Apple A4 (2010)
Záměrně říkám vývoj, protože výroba stále probíhala u Samsungu. Ostatně továrnu na čipy nepostavíte na zelené louce za dva dny a prvotní náklady jsou až příliš velké na to, abyste následně své řešení použili pouze pro jeden typ zařízení. Nicméně pojďme zpět k SoC Apple A4, který debutoval nejdříve v iPadu a následně se přesunul také do iPhone 4.
Od A4 si Apple připravuje tento čipset vlastními silami
Základem byla již plně ověřené jádro Cortex-A8 doplněné o grafický čip PowerVR SGX 535. Apple tedy rozhodně nepřišel s ničím revolučním po stránce hardwaru, kde si ale rychle získal bonusové body, byla rychlost reakcí přístroje. Ostatně iPhone byl bleskově rychlý již od své první generace a nejlépe to bylo vidět, pokud jste vedle položili jakýkoliv telefon od konkurence.
Apple A5 (2011)
S přidáváním softwarových funkcí bylo jasné, že Apple nemůže zůstávat na stejném hardwarovém základu, ale musí jej upravovat. To se stalo o rok později s příchodem iPadu 2 (recenze) a stejný čip putoval i do iPhone 4S. Procesor získal dvě výpočetní jádra a hlavně povýšil na ARM Cortex-A9. Stejná inovace se odehrála i v grafické sféře, kde Apple využil služeb 2jádrové PowerVR SGX543MP2.
Opět tedy komponenty dostupné každému výrobci telefonů na celém světě, ale byl to opět, který dokázal zkombinovat všechno dohromady a vydat celistvé řešení. Je pravda, že ostatní společnosti se také snažily, ale například na plynulé animace Androidu bylo nutné počkat ještě rok, než Google upravil část kódu uvnitř operačního systému (Project Butter).
Apple A5X (2012)
Od vydání předchozí platformy uběhl opět přibližně rok a světlo světa spatřil iPad 3, který jako první tablet přinesl tak vysoké rozlišení, až si to vyžádalo úpravu čipsetu (pro upřesnění Retinu přinesl jako první iPhone 4). Při stejné úhlopříčce 9,7“ navýšil Apple počet obrazových bodů 1024×728 na 2048×1536, a na to prostě starší čipset A5 nestačil. Změna tedy nastala především u grafické karty, kde byla využita 4jádrová verze PowerVR SGX543MP3. Procesor zůstal beze změny z minulé generace, tedy 2× ARM Cortex-A9.
iPad 3 dramaticky navýšil rozlišení a bylo třeba úměrně navýšit výkon čipsetu
(zdroj: extremetech)
Nebudu zde polemizovat o přínosu displeje typu Retina, ostatně o tom již máme článek na Světu hardware. Pojďme se ale opět zaměřit na výkon. Byl dostatečný, nebo se tablet pod náporem dat zasekával? Inu, po stránce rychlosti jsem si u iPadu 3 nikdy nevšiml výrazného zpomalení animace. Kde však Apple mohl více zapracovat, bylo chlazení čipu. Jeho zařízení s Retinou se vlivem většího nároku na množství dat při delší zátěži zahřívají, a to u hliníkového šasi není úplně příjemné.
Apple A6 (2012)
Ještě ten samý rok dorazil na trh další čipset z dílny Apple, který putoval do iPhone 5. Proč Apple nevyužil A5X? Na svých keynote nám tento výrobce povětšinou mnoho nevysvětlí, takže o důvodech se můžeme jen dohadovat. Pokud si však čipy srovnáme do tabulky, je jeden z důvodů vidět ihned. Apple A5X totiž zabíral enormních 162,94 mm2. U tabletu to příliš nevadí, ale telefon by to již ovlivnit mohlo.
Do iPhone 5 by se čip A5X nevešel, a tak Apple připravil menší A6
Do pouzdra se tak stěhoval výkonnější procesor, ale tentokrát se nejednalo o hotové jádro Cortex. Apple si poprvé sám vytvořil vlastní čip a od společnosti ARM si pouze zakoupil architekturu. Identifikace a porovnání s ostatními tak bude zas o něco těžší, nicméně jedná se o 2jádro s taktem 1,3 GHz. Grafická karta je prozatím stále nakupována již v hotovém stavu a Apple A6 disponuje 3 jádrovou PowerVR SGX543MP3.
Apple A6X (2012)
Inženýři v Apple zřejmě pracují do noci a následně povinně přespávají v prostorách centrály, neboť ještě ten samý rok představila společnost další iPad, říkejme mu iPad 4. Výkon A5X, ani A6 nestačil, a tak do nového iPadu 4 putoval čipset A6X. Změny se dotkly zejména počtu jednotlivých jader, neboť plocha čipu narostla na 97 mm2 z 123 mm2 (Apple A6).
Grafický výkon A6X (SGX554MP4) výrazně narostl oproti minulým generacím
(zdroj: macrumors)
Výpočetní jádra zůstala dvě a narostla pouze jejich frekvence na 1,4 GHz. Kde se ale přidávalo, byla grafická karta a v čipsetu A6X nakonec „zahnízdila“ 4jádrová PowerVR SGX554MP4. Nárůst teoretického výkonu oproti předešlému iPadu 3 je markantní, z 36 GFLOPS na 80 GFLOPS.
Apple A7 (2013)
Na podzim roku 2013 byla představena hned trojice nových Apple produktů. Nejprve se ke slovu dostal iPhone 5s spolu s inovovanou verzí iPad Mini Retina a nedlouho poté představil Apple iPad Air. Nové produkty přinesly také nové čipsety a tentokrát se vývoj posunul o mohutný krok kupředu.
Apple totiž jako první nasadil ARM čipset s podporou 64bit instrukcí, což mělo za následek takřka dvojnásobné navýšení výkonu. Zbrusu nová 2jádra Cyclone pracují na frekvenci 1,3 a 1,4 GHz, přičemž pro grafické výpočty je přidáno jádro PowerVR G6430. Paměť je nově typu DDR3 a pracuje v jednokanálovém režimu.
Rychlejší jádra, nový výrobní proces 28nm a přepracovaný operační systém iOS7 se projevily v mnoha směrech. Čipset je energeticky úspornější, výrazně výkonnější a také zabere méně místa. Je to vlastně poprvé, kdy iPhone a iPad sdílí totožný čipset. Liší se pouze ve frekvenci, přičemž ta vyšší náleží již zmiňovanému iPadu Air.
Souhrn čipsetů Apple Ax
|
|||||||
Generace
|
Kódové označení
|
Proces
|
CPU
|
Instrukce
|
GPU
|
Vydáno
|
Typický zástupce
|
A4
|
APL0398
|
45 nm
|
1x ARM Cortex-A8
|
32bit
|
PowerVRSGX535
|
2010
|
iPad, iPhone 4
|
A5
|
APL0498
|
45 nm
|
2x ARM Cortex-A9
|
32bit
|
PowerVR SGX543MP2
|
2011
|
iPad 2, iPhone 4s
|
A5
|
APL2498
|
32 nm
|
2x ARM Cortex-A9
|
32bit
|
PowerVR SGX543MP2
|
2012
|
iPad 2, iPad Mini
|
A5X
|
APL5498
|
45 nm
|
2x ARM Cortex-A9
|
32bit
|
PowerVRSGX543MP4
|
2012
|
iPad 3
|
A6
|
APL0598
|
32 nm
|
2x Swift 1,3 GHz
|
32bit
|
PowerVRSGX543MP3
|
2012
|
iPhone 5
|
A6X
|
APL5598
|
32 nm
|
2x Swift 1,4 GHz
|
32bit
|
PowerVRSGX554MP4
|
2012
|
iPad 4
|
A7
|
APL0698
|
28 nm
|
2x Cyclone 1,3 GHz
|
64bit
|
PowerVR G6430
|
2013
|
iPhone 5s, iPad Mini Retina
|
A7
|
APL5698
|
28 nm
|
2x Cyclone 1,4 GHz
|
64bit
|
PowerVR G6430
|
2013
|
iPad Air
|