Děkuji za odpovědi, máte pravdu. Chápu, že vzhledem k rozsahu článku není možné vše rozepsat tak podrobně a proto na mé straně vznikl dojem nepřesností, kterých jste se ve skutečnoti nedopustil. On mne asi trochu "nastartoval" ten, snad sarkasticky, zavádějící název článku a odkaz škodolibého kolegy na článek, který asi ani nečetl. Číst jen nadpisy je dnes u lidí relativně častý přístup... Následně jsem se určitých nepřesností dopustil sám.
Děkuji za odkaz na článek o Tesla kontra BMW.
...
Dovolím si ještě rozvést následující.
Právě relativně stručně zmíněná stabilizace sítě pomocí připojených EV (včetně nákladních vozů, autobusů, lokomotiv, zemědělské techniky, velkých stavebních strojů, domácích baterií, technologií malých výroben, městských zádobníků energie,...) může mít velice zajímavé efekty a nastartována bude velmi pravděpodobně právě díky elektromobilitě.
Přínosy budou v omezení přenosových ztrát, respektive jejich přenosu na lokální úroveň, dále v lepším využití lokálních zdrojů, při stabilizaci výroby velkých zdrojů a v neposlední řadě v navýšení energetické bezpečnosti. Zde bych například porovnal poměrně rozmařilou spotřebu naší relativně technologické domácnosti (cca 3 MHh ročně) s roční spotřebou našeho EV při nájezdu cca 25 000 km (cca 3MWh ročně dle vyúčtování, nejsou však podchycena veškerá nabíjení). Nemluvím o vlivu na rozvoj technologií a svobodném přístupu k energiím.
...
Další oblast, kde bude zcela jistě zajímavý dopad je spojení fotovoltaické výroby energie a ostatních lokálních zdrojů (biomasa, odpadní teplo, rekuperace, stabilizace sítě, kompenzace účiníku,...) s možnostmi technologií pro možnost dlouhodobého ukládání energií a rekuperace energie u automobilů, velkých strojů apod.. Už u současných LiOn baterií se pohybuje řádu měsíců s relativně malými ztrátami - srovnatelnými se ztrátami na přenos v síti. Samozřejmě přibudou ztráty na lokální transformaci energie, v podmínkých ČR vyšší, než přenosové.
...
Celkový dopad změn energetiky nastartovaných elektromobiiltou (včetně již očekáváného vzniku lokálních výroben, distribučních sítí, kompenzačních stanic a zásobnáků, nasazení "smart" technologií, výroby autonomních "inteligentních" strojů a dalších dosud neznámých technologií) bude určitě zajímavý a možná srovnatelný s dopady Internetu, vynálezem tranzistoru a podobnými revolučními technologiemi.
Děkuji za odkaz na článek o Tesla kontra BMW.
...
Dovolím si ještě rozvést následující.
Právě relativně stručně zmíněná stabilizace sítě pomocí připojených EV (včetně nákladních vozů, autobusů, lokomotiv, zemědělské techniky, velkých stavebních strojů, domácích baterií, technologií malých výroben, městských zádobníků energie,...) může mít velice zajímavé efekty a nastartována bude velmi pravděpodobně právě díky elektromobilitě.
Přínosy budou v omezení přenosových ztrát, respektive jejich přenosu na lokální úroveň, dále v lepším využití lokálních zdrojů, při stabilizaci výroby velkých zdrojů a v neposlední řadě v navýšení energetické bezpečnosti. Zde bych například porovnal poměrně rozmařilou spotřebu naší relativně technologické domácnosti (cca 3 MHh ročně) s roční spotřebou našeho EV při nájezdu cca 25 000 km (cca 3MWh ročně dle vyúčtování, nejsou však podchycena veškerá nabíjení). Nemluvím o vlivu na rozvoj technologií a svobodném přístupu k energiím.
...
Další oblast, kde bude zcela jistě zajímavý dopad je spojení fotovoltaické výroby energie a ostatních lokálních zdrojů (biomasa, odpadní teplo, rekuperace, stabilizace sítě, kompenzace účiníku,...) s možnostmi technologií pro možnost dlouhodobého ukládání energií a rekuperace energie u automobilů, velkých strojů apod.. Už u současných LiOn baterií se pohybuje řádu měsíců s relativně malými ztrátami - srovnatelnými se ztrátami na přenos v síti. Samozřejmě přibudou ztráty na lokální transformaci energie, v podmínkých ČR vyšší, než přenosové.
...
Celkový dopad změn energetiky nastartovaných elektromobiiltou (včetně již očekáváného vzniku lokálních výroben, distribučních sítí, kompenzačních stanic a zásobnáků, nasazení "smart" technologií, výroby autonomních "inteligentních" strojů a dalších dosud neznámých technologií) bude určitě zajímavý a možná srovnatelný s dopady Internetu, vynálezem tranzistoru a podobnými revolučními technologiemi.
Odpovědět2 1
Článek pana Šurkala je zajímavý, ale plný nepřesností - jednak se vůbec nezmiňuje o spotřebě elektřiny na výrobu a distibuci "klasických" paliv, která se pohybuje kolem 1,5kWh na litr. Dále zcela pomíjí možnost nabíjení elektromobilu například solární energií a jinými alternativami, stejně tak neuvažuje použití baterií elektromobilů ke stabilizaci a vyrovnávání sítě a tím omezení ztrát a výkyvů ve výrobě. Teze o 8% ztrátě na nižším napětí je chybná - přenos nízkého napětí se děje na krátkou vzdálenost. Nepřesné jsou údaje o spotřebě elektomobilů (i v zimě jezdím s Nissanem Leaf za 14,5 kWh a moje roční spotřeba se pohybuje pod 3MWh za rok při nájezdu necelých 25 000 km). Ve výpočtech je piužita nejvyšší hodnota - 21 kW, kterou nedosahuje ani mnoho řidičů vozů Tesla, atd, atd,...
Škoda, s trochou práce navíc by to nebyl špatný článek se spoustou zajímavých dat. I navzdory zmíněným chybám a nepřesnostem se ukazuje, že přechod na elektromobilitu je reálný.
Škoda, s trochou práce navíc by to nebyl špatný článek se spoustou zajímavých dat. I navzdory zmíněným chybám a nepřesnostem se ukazuje, že přechod na elektromobilitu je reálný.
Odpovědět1 2
