leprikohn

Děkuji za odpovědi, máte pravdu. Chápu, že vzhledem k rozsahu článku není možné vše rozepsat tak podrobně a proto na mé straně vznikl dojem nepřesností, kterých jste se ve skutečnoti nedopustil. On mne asi trochu ­"nastartoval­" ten, snad sarkasticky, zavádějící název článku a odkaz škodolibého kolegy na článek, který asi ani nečetl. Číst jen nadpisy je dnes u lidí relativně častý přístup... Následně jsem se určitých nepřesností dopustil sám.
Děkuji za odkaz na článek o Tesla kontra BMW.
...
Dovolím si ještě rozvést následující.
Právě relativně stručně zmíněná stabilizace sítě pomocí připojených EV ­(včetně nákladních vozů, autobusů, lokomotiv, zemědělské techniky, velkých stavebních strojů, domácích baterií, technologií malých výroben, městských zádobníků energie,...­) může mít velice zajímavé efekty a nastartována bude velmi pravděpodobně právě díky elektromobilitě.
Přínosy budou v omezení přenosových ztrát, respektive jejich přenosu na lokální úroveň, dále v lepším využití lokálních zdrojů, při stabilizaci výroby velkých zdrojů a v neposlední řadě v navýšení energetické bezpečnosti. Zde bych například porovnal poměrně rozmařilou spotřebu naší relativně technologické domácnosti ­(cca 3 MHh ročně­) s roční spotřebou našeho EV při nájezdu cca 25 000 km ­(cca 3MWh ročně dle vyúčtování, nejsou však podchycena veškerá nabíjení­). Nemluvím o vlivu na rozvoj technologií a svobodném přístupu k energiím.
...
Další oblast, kde bude zcela jistě zajímavý dopad je spojení fotovoltaické výroby energie a ostatních lokálních zdrojů ­(biomasa, odpadní teplo, rekuperace, stabilizace sítě, kompenzace účiníku,...­) s možnostmi technologií pro možnost dlouhodobého ukládání energií a rekuperace energie u automobilů, velkých strojů apod.. Už u současných LiOn baterií se pohybuje řádu měsíců s relativně malými ztrátami ­- srovnatelnými se ztrátami na přenos v síti. Samozřejmě přibudou ztráty na lokální transformaci energie, v podmínkých ČR vyšší, než přenosové.
...
Celkový dopad změn energetiky nastartovaných elektromobiiltou ­(včetně již očekáváného vzniku lokálních výroben, distribučních sítí, kompenzačních stanic a zásobnáků, nasazení ­"smart­" technologií, výroby autonomních ­"inteligentních­" strojů a dalších dosud neznámých technologií­) bude určitě zajímavý a možná srovnatelný s dopady Internetu, vynálezem tranzistoru a podobnými revolučními technologiemi.

Článek pana Šurkala je zajímavý, ale plný nepřesností ­- jednak se vůbec nezmiňuje o spotřebě elektřiny na výrobu a distibuci ­"klasických­" paliv, která se pohybuje kolem 1,5kWh na litr. Dále zcela pomíjí možnost nabíjení elektromobilu například solární energií a jinými alternativami, stejně tak neuvažuje použití baterií elektromobilů ke stabilizaci a vyrovnávání sítě a tím omezení ztrát a výkyvů ve výrobě. Teze o 8% ztrátě na nižším napětí je chybná ­- přenos nízkého napětí se děje na krátkou vzdálenost. Nepřesné jsou údaje o spotřebě elektomobilů ­(i v zimě jezdím s Nissanem Leaf za 14,5 kWh a moje roční spotřeba se pohybuje pod 3MWh za rok při nájezdu necelých 25 000 km­). Ve výpočtech je piužita nejvyšší hodnota ­- 21 kW, kterou nedosahuje ani mnoho řidičů vozů Tesla, atd, atd,...
Škoda, s trochou práce navíc by to nebyl špatný článek se spoustou zajímavých dat. I navzdory zmíněným chybám a nepřesnostem se ukazuje, že přechod na elektromobilitu je reálný.