No, vodík rozhodně není nezajímavý pohon, ale nezdá se mi, že by byl nějak zásadně lepší než baterková elektromobilita.

Urcite je setrnejsi pro zivotni prostredi ... sice tam je taky baterka, ale neni treba aby byla tak velka, zatim neexistuji vykonne baterie setrne k zivotnimu prostredi a vodik ma vyhodu, ze se da vyrabet v jakemkoli mnozstvi, pokud je dostatek energie ... osobne bych velmi uvital, kdyby se obecne preslo na vodik a ten se vyrabel pomoci jadra ... hned by se lip dychalo.

A dle čeho soudíte, že je šetrnější k životnímu prostředí? Jak sám říkáte, k jeho výrobě je potřeba dostatek energie. Nezdá se mi, že by byly ztráty z celého přenosu elektřiny do elektromotoru byly vyšší než cesta energie do výroby vodíku a poté přes palivový článek zpět do elektřiny. Jen si to spočítejte. Ztráty od výroby elektřiny do elektromotoru ­(přenosová soustava, nabíjení, samovybíjení­) je asi třetinová, takže z vyrobené 1 kWh zůstane pro pohon cca 0,7 kWh. Naproti tomu výroba vodíku má sama o sobě efektivitu kolem 60­-70 %, takže z jedné vstupní kWh dostaneme ve vodíku uložených cca 0,65 kWh. Nejúčinnější palivové články mají asi 60% účinnost, takže jsme na cca 0,4 kWh. Jsme skoro na polovině toho, co dostaneme u elektromobilu.

Nebo jinak. Třeba taková Toyota Mirai má spotřebu 0,76 kg H2­/100 km. Na jeden kg H2 potřebujeme cca 50­-60 kWh energie, počítejme s 55 kWh. Tzn. že na ujetí 100 km potřebujeme 0,76×55 = 42 kWh­/100km. Srovnatelný elektromobil by bral asi tak okolo 15 kWh­/100km. Pokud započítáme ztráty ­(měli bychom odpočítat přenosové ztráty, protože elektřina putuje z místa výroby do místa použití v obou případech­), tak bychom se mohli dostat někam na 20 kWh­/100 km. To je opět dvakrát lepší číslo pro elektromobil bez vodíku. Jinak řečeno, plnou elektromobilitu ­(osobní i nákladní auta­) bychom pokryli asi dvěma Temelíny navíc, pro vodíkovou budoucnost bychom potřebovali 4 nové.

Oba typy jsou značně neekologické, elektřina především svým skladováním ­(baterka je mnohem větší průšvih než vodíková nádrž­), vodík naopak především svou výrobou ­(dvakrát tolik, co elektřina­), nebezpečné je pro skladování oboje. Oboje se dá značně vylepšit, nacházíme ekologičtější způsoby výroby vodíku s menšími energetickými potřebami, ale totéž je možné i u skladování elektřiny. Já osobně bych si tou značně vyšší ekologií vodíku zas tak moc jistý nebyl. Nicméně neříkám, že v něm nevidím smysl. Myslím si, že např. vodíková nákladní auta nejsou úplně špatný nápad, tam je přeci jen docela blbé tahat několikatunové baterky.