Elektronické knihy mohou být půjčovány stejně jako papírové, potvrdila EU
11.11.2016, Jáchym Šlik, aktualita
Soudní dvůr EU rozhodl ve prospěch veřejných knihoven, které tvrdily, že e-knihy lze půjčovat stejným způsobem jako jejich papírové výtisky. To ovšem také znamená, že jednu elektronickou kopii může mít v jednu chvíli půjčenou pouze jeden čtenář.
Spor mezi sdružením nizozemských veřejných knihoven (VOB) a kolektivního správce autorských práv se od okresního soudu v Haagu dostal až k Soudnímu dvoru Evropské unie, který rozhodl ve prospěch první jmenované strany. Tím potvrdil, že elektronické knihy rovněž podléhají směrnici o autorských právech na pronájem a půjčování, která je v EU platná od roku 2006. Knihovny v rámci osmadvacítky tedy mohou svým uživatelům zapůjčovat také e-knihy. Musí ovšem dodržovat stejná pravidla, jako kdyby šlo o tištěný výtisk, a tak může omezení působit až komicky.
Knihovna zakoupí například jednu kopii e-knihy, kterou si mohou registrovaní čtenáři stáhnout, respektive zapůjčit na webu. Kniha potom není dostupná ostatním čtenářům až do doby, než je zase virtuálně vrácena – od této chvíle si ji může stáhnout nikdo jiný, zatímco první čtenář už by neměl mít ke kopii přístup. Teoreticky je možné, aby knihovna účtovala zpozdné za vrácení elektronické knihy po termínu. V každém případě je rozhodnutí soudu pozitivním krokem pro čtenáře, kteří si mohou některé tituly půjčit z pohodlí domova i mimo otevírací dobu knihovny a okamžitě je začít číst na čtečce e-knih nebo jiném zařízení.
Soud dodává, že postup musí být rovněž v souladu s právními předpisy o knihovnictví v dané zemi a také musí jít o kopii knihy získanou legální cestou, nikoliv staženou z nezákonných zdrojů. Problémem pro čtenáře by mohl být zájem samotných knihoven o nabízení e-knih. Ve Velké Británii půjčuje elektronické kopie většina knihoven, ale jejich nabídka je značně omezená a e-knihy tak ze všech zapůjčených knih tvoří méně než 1 %.
Zdroj: Arstechnica.co.uk
Knihovna zakoupí například jednu kopii e-knihy, kterou si mohou registrovaní čtenáři stáhnout, respektive zapůjčit na webu. Kniha potom není dostupná ostatním čtenářům až do doby, než je zase virtuálně vrácena – od této chvíle si ji může stáhnout nikdo jiný, zatímco první čtenář už by neměl mít ke kopii přístup. Teoreticky je možné, aby knihovna účtovala zpozdné za vrácení elektronické knihy po termínu. V každém případě je rozhodnutí soudu pozitivním krokem pro čtenáře, kteří si mohou některé tituly půjčit z pohodlí domova i mimo otevírací dobu knihovny a okamžitě je začít číst na čtečce e-knih nebo jiném zařízení.
Soud dodává, že postup musí být rovněž v souladu s právními předpisy o knihovnictví v dané zemi a také musí jít o kopii knihy získanou legální cestou, nikoliv staženou z nezákonných zdrojů. Problémem pro čtenáře by mohl být zájem samotných knihoven o nabízení e-knih. Ve Velké Británii půjčuje elektronické kopie většina knihoven, ale jejich nabídka je značně omezená a e-knihy tak ze všech zapůjčených knih tvoří méně než 1 %.
Zdroj: Arstechnica.co.uk
-100.jpg)
.webp)
