Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Downsizing motoru: opravdu funguje?

10.7.2017, Milan Šurkala, článek
Downsizing je velké téma posledních let. Atmosférické motory jsou nahrazovány malými přeplňovanými, což na papíře zázračně snižuje spotřebu. Je ale taková i praxe? Jsou skutečné spotřeby těchto motorů nižší nebo nikoli? Doplněno o vozy střední třídy.
Má tedy downsizing smysl nebo ne? Zklamu asi obě skupiny, jak jeho zastánce, tak odpůrce. Downsizing smysl má, to mu nelze upřít, ale tento smysl není nějak dramatický. Ukázali jsme, že spotřeba mezi oběma kategoriemi vozů se až tak dramaticky neliší a průměrně je to zhruba okolo 3 decilitrů na 100 kilometrů při podobně dynamickém motoru. Některým výrobcům se downsizing hodně povedl (např. VW nebo Ford), kde šla spotřeba skutečně dramaticky dolů, někde jsou ale výsledky minimální nebo dokonce i horší (Toyota).

Ostatně se dokonce ukázal i docela zajímavý fakt, že o polovinu výkonnější motor (u obou koncepcí) má spotřebu zhruba jen o 4-5 deci vyšší. Např. rozdíl mezi 100 a 150koňovou atmosférou je ve spotřebě jen 4 decilitry. Což při obecně sedmilitrové spotřebě člověka až tak moc nevytrhne.




Ford Ecoboost, vedle TSI jeden z tahounů downsizingu



Co to tedy znamená? Pokud byste chtěli atmosférický motor se stejným maximálním točivým momentem jako má turbo, znamenalo by to současně o třetinu vyšší maximální výkon (silnější motor, když na to opravdu šlápnete a vytočíte jej) a na spotřebě to pak dá 0,5-0,7 litru na 100 km navíc. Což je zhruba 10 %. Je to moc nebo málo? To nechám na vás. Je však pravda, že u větších vozů jsme pozorovali větší vlivy downsizingu a pro střední třídu je už rozdíl více patrný.

U přeplňovaných motorů se lidé obávají spolehlivosti, neboť takový motor obsahuje větší množství součástek a z malého objemu tahá neskutečné výkony. Při úspoře tří deci na 100 km se repasované turbo splatí v řádech mnoha desítek až několika stovek tisíc kilometrů, takže nižší spotřeba není zrovna pádný argument. Trochu ale ještě může dopomoci nižší povinné ručení. Jak je totiž vidět z tabulek, turbomotory mívají přeci jen o něco menší zdvihový objem.

Takže co je tedy lepší? Ani jedno. Obojí má své výhody, obojí má své příznivce i zastánce. Obojí šetří někde jinde, jedno na povinném ručení a benzinu, druhé obvykle na údržbě. Pochopitelně ale nelze říci, že atmosférický motor se nepokazí a přeplňovaný ano. Každý ať si tedy zvolí cestu, která mu více vyhovuje. Dobrá a špatná volba je zde záležitostí konkrétního motoru a nikoli jeho koncepce. A to ať mluvíme o té spolehlivosti, nebo i o spotřebě. Nelze zatracovat jednu nebo druhou koncepci, lze zatracovat spíše konkrétní implementaci konkrétního motoru v konkrétním autě.

Zdroj: data spotřeb se svolením ze Spritmonitor.de
reklama