1, No pokud ty solární panely nikdo vyvíjet nebude, tak se k tomu bodu, kdy bude energie na jejich výrobu výrazně nižší, než to, co dokáží získat, nedostaneme. Nějak se do toho bodu, kdy to bude výhodné, dostat musíme a z nebe 100% řešení samo nespadne. Nikdo tady netvrdí, že je to finančně super řešení, kvůli kterému srazíš provozní náklady na nulu a zaplatí se ti po pěti kilometrech. Ono se možná nezaplatí vůbec. To ale neznamená, že je to nesmysl. Ne všichni si kupují jen věci, které jsou dobré v poměru ceny a výkonu, ale třeba si i připlatí, pokud mají pocit, že např. chrání planetu. Což, pokud začne platit to, co jsem v tomto bodu psal výše, může být dostatečným argumentem k nákupu. Nemluvě o komfortu, viz níže.
2, Jak už jsem říkal několikrát, ne každý má možnost ovlivnit to, zda bude stát na slunci nebo ve stínu (natož v garáži). Já třeba tu možnost mám velmi, velmi omezenou. A opět, jak už jsem říkal, i ve stínu je panel schopný něco málo nasbírat (v garáži nikoli). Proč by měl někdo pořád honit slunko? Jde spíše o to, že když už na tom slunku jsi (což mnohdy prostě neovlivníš), tak z toho aspoň něco máš. To, že ty si můžeš vybírat, kde budeš parkovat, neznamená, že to tak má každý.
3, Nerozumím těm problémům s bezpečností. Nějaký umělý problém, kterým se to zase snažíš shodit?
Samozřejmě, že solár na střechu baráku je také řešení. Ale pokud se ti auto samo bez připojení k zásuvce bude každý den nabíjet a nebudeš ho tak připojovat k síti každý den, ale třeba jednou za 14 dní, tak je to docela příjemné zvýšení komfortu. Které navíc funguje skoro všude, když nejsi pod zemí.
2, Jak už jsem říkal několikrát, ne každý má možnost ovlivnit to, zda bude stát na slunci nebo ve stínu (natož v garáži). Já třeba tu možnost mám velmi, velmi omezenou. A opět, jak už jsem říkal, i ve stínu je panel schopný něco málo nasbírat (v garáži nikoli). Proč by měl někdo pořád honit slunko? Jde spíše o to, že když už na tom slunku jsi (což mnohdy prostě neovlivníš), tak z toho aspoň něco máš. To, že ty si můžeš vybírat, kde budeš parkovat, neznamená, že to tak má každý.
3, Nerozumím těm problémům s bezpečností. Nějaký umělý problém, kterým se to zase snažíš shodit?
Samozřejmě, že solár na střechu baráku je také řešení. Ale pokud se ti auto samo bez připojení k zásuvce bude každý den nabíjet a nebudeš ho tak připojovat k síti každý den, ale třeba jednou za 14 dní, tak je to docela příjemné zvýšení komfortu. Které navíc funguje skoro všude, když nejsi pod zemí.
Odpovědět0 0
Chtělo by to, aby sis do ruky vzal pravítko, osvěžil trochu matematiku a začal počítat. Jen ta střecha Priusu má plochu 1,3 m2. Při jarní/podzimní rovnodennosti a úhlu slunce 40° v poledne jde vidět 64 % plochy, tedy 0,84 m2. V průběhu dne, jak Slunce cestuje po obloze, je v průměru osvíceno cca 60 % tohoto maxima. Takže to máme kolmo nasvíceno 0,5 m2 od východu až po západ Slunce v průměru.
V létě máme úhel 66,5°, tedy kolmo nasvíceno 92 % plochy, tudíž 1,19 m2 (průměrně za celý den 0,71 m2). Naopak v zimě je nasvíceno maximálně 28 % plochy, tedy 0,37 m2 (průměrně z celý den 0,22 m2). Celkově mi to vychází, že za rok bude těchto 1,3 m2 Slunce nasvíceno tak, že od rána do večera bude v ČR v průměru kolmo nasvíceno 0,48 m2. Tato střecha tvoří těsně pod polovinu solárních panelů, to máme cca 1 m2 v tom stavu, jakém to je s kapotou a zadním oknem (průměrná přímá viditelnost Slunce kolmo na panely v průběhu roku a dne).
1 m2 dává při výkonu slunce 1000W/m2 a účinnosti 34% výkon 340W. Den má 365 dní, průměrný denní svit je sice 12 hodin, ale pokud započítáme špatné počasí, v ČR Slunce obvykle svítí okolo 5 hodin denně (cca 1800 hodin ročně, dá se dohledat). 1800 hodin × 340W = 612 kWh. A to máme jen sluneční svit, přičemž solární panely sbírají energii v menším množství, i když je zamračeno. Ať počítám jak počítám, ať využiju solární elektrárny nebo na to jdu matematikou, siny a kosiny, průměty plochy, průměrným počtem slunečních hodin, tak mi pořád vychází, že to v ČR udělá v ideálním případě něco mezi 600 až 700 kWh.
V létě máme úhel 66,5°, tedy kolmo nasvíceno 92 % plochy, tudíž 1,19 m2 (průměrně za celý den 0,71 m2). Naopak v zimě je nasvíceno maximálně 28 % plochy, tedy 0,37 m2 (průměrně z celý den 0,22 m2). Celkově mi to vychází, že za rok bude těchto 1,3 m2 Slunce nasvíceno tak, že od rána do večera bude v ČR v průměru kolmo nasvíceno 0,48 m2. Tato střecha tvoří těsně pod polovinu solárních panelů, to máme cca 1 m2 v tom stavu, jakém to je s kapotou a zadním oknem (průměrná přímá viditelnost Slunce kolmo na panely v průběhu roku a dne).
1 m2 dává při výkonu slunce 1000W/m2 a účinnosti 34% výkon 340W. Den má 365 dní, průměrný denní svit je sice 12 hodin, ale pokud započítáme špatné počasí, v ČR Slunce obvykle svítí okolo 5 hodin denně (cca 1800 hodin ročně, dá se dohledat). 1800 hodin × 340W = 612 kWh. A to máme jen sluneční svit, přičemž solární panely sbírají energii v menším množství, i když je zamračeno. Ať počítám jak počítám, ať využiju solární elektrárny nebo na to jdu matematikou, siny a kosiny, průměty plochy, průměrným počtem slunečních hodin, tak mi pořád vychází, že to v ČR udělá v ideálním případě něco mezi 600 až 700 kWh.
Odpovědět0 0
A garážím řekněte ámen.
Odpovědět0 0
Sorry, upřesnění. Při takových úhlech více nakloněná kapota nemusí vykrýt nulové zadní sklo. Pokud vezmu předchozí příklad, tak tu máme naplocho umístěný solární panel. slunce pod 16° úhlem. Pak na tuto plochu dopadá cca 26 % proti ideálnímu kolmému stavu (klasický sinus a kosinus). Vezměme teď Priuse. Střecha tvořící 49 % panelů je rovně, tedy s 26% viditelností vůči kolmému pohledu. Záď tvoří 26 %, ale nesvítí na ní slunce, tedy 0% viditelnost. Kapota tvoří 25 % panelů, díky 32° úhlu má však 53% viditelnost. Nyní to sečtěme 0,49×0,26 + 0,26×0 + 0,25×0,53 = 0,26. Tedy přestože není vidět zadní sklo, stále jde vidět 26 % veškeré plochy panelů díky lepšímu sklonu kapoty. Stejně, jako kdyby to vše bylo rovně.
A to nemluvím o tom, že některé panely jsou schopny sbírat světlo i ve stínu, i když zde pak už mluvíme o zlomcích. Nebo situace, kdy máme solární panel naplocho a slunce na horizontu. Takový panel nenasbírá takřka nic, ale Prius by díky kapotě (nebo zadnímu sklu) směřujícímu ke slunci měl ještě stále 25 % své plochy natočeno pod 16° úhlem a bylo by pořád nasvíceno 6,5 % z maxima plochy. Paradoxně nejhorší situace by byla při svícení kolmo na auto seshora, protože kapota a zadní sklo by byly ne pod 90° úhlem (jako u normálního naplocho umístěného panelu), ale pod 74° a nevyužívaly by svůj plný potenciál.
A to nemluvím o tom, že některé panely jsou schopny sbírat světlo i ve stínu, i když zde pak už mluvíme o zlomcích. Nebo situace, kdy máme solární panel naplocho a slunce na horizontu. Takový panel nenasbírá takřka nic, ale Prius by díky kapotě (nebo zadnímu sklu) směřujícímu ke slunci měl ještě stále 25 % své plochy natočeno pod 16° úhlem a bylo by pořád nasvíceno 6,5 % z maxima plochy. Paradoxně nejhorší situace by byla při svícení kolmo na auto seshora, protože kapota a zadní sklo by byly ne pod 90° úhlem (jako u normálního naplocho umístěného panelu), ale pod 74° a nevyužívaly by svůj plný potenciál.
Odpovědět0 1
Takže když je nakloněná setsakra hodně, tak je to vlastně dobře ne? Vždyť ty tu tvrdíš, že naklonění je dobré. Pokud je kapota nakloněna hodně, sám tvrdíš, že je to dobře. Jenže pak je blbě nakloněno zadní okno. Ve výsledku to ale je, jako by byly obě naplocho, ne? To, co je dobré na jednom směru, je špatné na druhém. Jinak, pro tvou informaci jsem to změřil, a to tvoje setsakramentsky skloněná kapota je u Priusu zhruba 16° na kapotě (od vodorovného stavu) a totéž na zadním okně. Přičemž obě tyto plochy mají v podstatě stejný počet solárních článků.
Takže tehdy, když bude Slunce jen 16° nad obzorem (před západem slunce nebo nějakou dobu po jeho východu), bude na kapotu dopadat sluneční svit pod úhlem 32°, na střechu 16° a na zadní sklo 0°. V průměru 16° stejně, jak je ta střecha. Když auto otočíš o 180°, bude to opět 32°, 16° a 0°, jen opačně. Lehce horší poměr bude, když auto bude stát bokem ke Slunci, ale i zde to jsou jen maličké jednotky stupňů, které se na výsledku projeví v desetinách, maximálně málo jednotkách procent energie. Takže jestli tím bočním sklonem místo 6000 km dostaneš třeba 5950 km, není, myslím, zásadní problém.
Co se týče nabíjení ze zásuvky, tak jasně, bude to rychlejší. Ale nemyslím si, že tím, že auto stojí venku nebo jede venku pod volným nebem (kde by stálo/jelo i bez solárních panelů) a získá takto samo energii v průměru až na 14 km denně (v ideálním případě v ČR), je špatné. Což je třeba v mém případě 65 % denní cesty do práce a zpět (cca 92 %, pokud započítám i víkendy) a doma parkuju tak z 80% pod sluncem, u práce to bude o něco méně, tam jsou občas i stromy. V mém případě by to nabilo možná tak něco pod polovinu dojíždění do práce v průběhu roku. To je zlé? Navíc bych nemusel každý den připojovat nabíječku (ani nemůžu, bydlím v paneláku).
Takže tehdy, když bude Slunce jen 16° nad obzorem (před západem slunce nebo nějakou dobu po jeho východu), bude na kapotu dopadat sluneční svit pod úhlem 32°, na střechu 16° a na zadní sklo 0°. V průměru 16° stejně, jak je ta střecha. Když auto otočíš o 180°, bude to opět 32°, 16° a 0°, jen opačně. Lehce horší poměr bude, když auto bude stát bokem ke Slunci, ale i zde to jsou jen maličké jednotky stupňů, které se na výsledku projeví v desetinách, maximálně málo jednotkách procent energie. Takže jestli tím bočním sklonem místo 6000 km dostaneš třeba 5950 km, není, myslím, zásadní problém.
Co se týče nabíjení ze zásuvky, tak jasně, bude to rychlejší. Ale nemyslím si, že tím, že auto stojí venku nebo jede venku pod volným nebem (kde by stálo/jelo i bez solárních panelů) a získá takto samo energii v průměru až na 14 km denně (v ideálním případě v ČR), je špatné. Což je třeba v mém případě 65 % denní cesty do práce a zpět (cca 92 %, pokud započítám i víkendy) a doma parkuju tak z 80% pod sluncem, u práce to bude o něco méně, tam jsou občas i stromy. V mém případě by to nabilo možná tak něco pod polovinu dojíždění do práce v průběhu roku. To je zlé? Navíc bych nemusel každý den připojovat nabíječku (ani nemůžu, bydlím v paneláku).
Odpovědět0 0
Už chybí jen, aby se pěkně vychloubali tím, jací byli dobří hospodáři a jak parádně ušetřili najmutím levných programátorů.
Odpovědět0 0
Tys tu operoval se 45°, ne já. Auto má panely naplocho, solární elektrárna je má natočené k slunci. Solární elektrárna tímto natočení k slunci (které je zpravidla mezi 25° až 35°) získá asi 10-15 % navíc, než kolik má solární elektrárna naplocho. Takže auto, které je má naplocho, logicky těchto 10-15 % ztrácí. Co je na tom k nepochopení? Takže náklon panelů na karoserii versus elektrárny máme vyřešený, 10-15% dolů. Jaký tam máš další rozdíl? Znovu podotýkám, že se bavíme o instalovaném výkonu a co z něj lze v ideálním případě získat.
Pokud sis nevšiml, nikdo tu netvrdí, že z toho na 100% dostaneš vždy maximum, protože každý jezdí jinak, parkuje jinde,... Pokud budeš mít 860W solární elektrárnu natočenou o těch 25°-35°, tak ti u nás ročně dá cca 860 kWh. Když na témže místě postavíš tentýž solární panel, ale dáš ho naplocho, tak ti dá cca 730-770 kWh za rok (o těch 10-15% méně). A teď mi vysvětli, proč by Prius s tímtéž instalovaným výkonem 860 W měl dát méně než 730-770 kWh za rok, když má panely také naplocho? Ano, kapota je třeba trochu skloněná, ale to také znamená, že když ráno kvůli blbému sklonu sbírá méně, než kdyby byla naplocho, tak odpoledne sbírá více, než kdyby byla naplocho (protože je přeci lépe nakloněna jako ten solární panel, kde to naklonění považuješ za velký přínos). Ne snad? Pochopitelně to, že v praxi to bude méně, protože jednou zaparkuješ pod stromem, jednou v garáži, tamhle pojedeš ve stínu kopce, tamhle tunelem, tuhle stíní budova... je věc jiná. Nikdo tu přeci neříká, že každý dosáhne 730-770 kWh ročně, což by mělo stačit na cca 6 tisíc km. To je maximum při ideálním případu. Takový pochopitelně nenastane. Ale Toyota prostě nemůže vědět, jak moc se ty rozhodneš to auto schovávat a ani to, kde ho budeš provozovat. V takové Kalifornii, Španělsku,... to bude nabíjet dvakrát tolik jako u nás, v ideálním případě i přes 12 tisíc km z rok.
Já nic neignoruji, stačí se podívat výše. Už jsem říkal, že mnozí ani nemají jak ovlivnit, zda budou mít auto na slunci nebo ne, a že i ve stínu jsou panely schopny sbírat energii (záleží na typu). To, že přeskakuješ řádky, není má chyba.
Pokud sis nevšiml, nikdo tu netvrdí, že z toho na 100% dostaneš vždy maximum, protože každý jezdí jinak, parkuje jinde,... Pokud budeš mít 860W solární elektrárnu natočenou o těch 25°-35°, tak ti u nás ročně dá cca 860 kWh. Když na témže místě postavíš tentýž solární panel, ale dáš ho naplocho, tak ti dá cca 730-770 kWh za rok (o těch 10-15% méně). A teď mi vysvětli, proč by Prius s tímtéž instalovaným výkonem 860 W měl dát méně než 730-770 kWh za rok, když má panely také naplocho? Ano, kapota je třeba trochu skloněná, ale to také znamená, že když ráno kvůli blbému sklonu sbírá méně, než kdyby byla naplocho, tak odpoledne sbírá více, než kdyby byla naplocho (protože je přeci lépe nakloněna jako ten solární panel, kde to naklonění považuješ za velký přínos). Ne snad? Pochopitelně to, že v praxi to bude méně, protože jednou zaparkuješ pod stromem, jednou v garáži, tamhle pojedeš ve stínu kopce, tamhle tunelem, tuhle stíní budova... je věc jiná. Nikdo tu přeci neříká, že každý dosáhne 730-770 kWh ročně, což by mělo stačit na cca 6 tisíc km. To je maximum při ideálním případu. Takový pochopitelně nenastane. Ale Toyota prostě nemůže vědět, jak moc se ty rozhodneš to auto schovávat a ani to, kde ho budeš provozovat. V takové Kalifornii, Španělsku,... to bude nabíjet dvakrát tolik jako u nás, v ideálním případě i přes 12 tisíc km z rok.
Já nic neignoruji, stačí se podívat výše. Už jsem říkal, že mnozí ani nemají jak ovlivnit, zda budou mít auto na slunci nebo ne, a že i ve stínu jsou panely schopny sbírat energii (záleží na typu). To, že přeskakuješ řádky, není má chyba.
Odpovědět0 2
A ty snad skláníš panely o 45°? Nebo na autě jsou snad skloněné o 45° více než u solární elektrárny? Nebo cos tím chtěl říci? Panely jsou u solárních elektráren obvykle sklápěny o 25° až 35°, což přidá asi o 10-15% více, než kdyby byly naplocho. U auta jsi na střeše na nule, jenže některé další panely jsou skloněné. Pokud je tedy auto natočené tímto panelem blíže ke Slunci (třeba kapotou), ztráta je menší (míří více kolmo ke Slunci), naopak jiný panel (zadní okno) bude skloněný více, takže ztráta roste, v průměru to bude, jako by byly nakloněny o nulu. Takže -10 až -15% proti ideálnímu stavu naklonění všech panelů ke slunci jak u elektrárny (která přeci také není nikdy ideálně, a to ani v poledne).
Odpovědět1 2
Asi by sis měl zjistit, o kolik přijdeš tím, že nejsi nasměrován ke Slunci. V praxi jde o úbytek asi 10-15 %. Takže 860W panel kvůli sklonu nedá 860 kWh za rok, ale asi 730-770 kWh. Pořád docela dost.
Odpovědět1 2
Tak ještě jednou. Pokud navýším plochu na 3násobek a o 50% zvýším účinnost, tak prost matematika říká, že je to 4,5krát více (3×1,5 = 4,5). Co se ti nezdá? Je to instalovaný výkon. Nikdo přeci neříká a netvrdí, že to auto bude dávat 860 W 24hodin denně, 365 dní v roce. I běžná solární elektrárna s instalovaným 1 kW nedává pořád 1 kW, ale v průměru sotva čtvrtinu. Teoreticky by maximálně mohla dát 1kW * 365 * 12h = 4380 kWh, ale v praxi u nás solární elektrárna dává z instalovaného 1 kW zhruba 1000 kWh za rok. Takže instalovaných 860 W by mělo dávat 860 kWh za rok. Při spotřebě 12 kWh/100km to máme cca 7200 km ročně v ideálním případě (už se započtením všech zamračených dní...). Započítejme ztráty při nabíjení, vybíjení a budeme stále někde kolem 6000 km. Což je stále velmi pěkné číslo.
Ale tu přeci nikdo neříká, že tohle je zaručené. Podmínky (parkování ve stínu, v podzemní garáži,...) toto číslo opět sníží, ale to přeci automobilka nemůže vědět, zda s tím budeš parkovat ve stínu nebo ne. Udává se proto instalovaný výkon, ty si můžeš spočítat maximum, které z toho můžeš dostat a máš představu, o kolik to bude v praxi horší. Také nikdo neříká, že kvůli tomu budeš schválně parkovat na sluníčku, ale parkování stejně mnoho lidí nemůže moc ovlivnit. A ono i ve stínu solární panely pracují.
A pokud jsi předtím měl 180W Priuse, ani ten nedával pořád 180 W, ale méně (i ten nedá 180W*365*12h = 790 kWh, ale v praxi tak kolem 200 kWh v naprosto ideálním případě). Takže ano, bude to dávat 4,5krát více než původní Prius, protože ten z úplně stejných důvodů nebude dávat své maximum jako ten s 860 W. Nebo jako chceš říci, že 180W Prius je možné provozovat v neustále ideálních podmínek, ale 860W Prius už možné není, a proto to nebude 4,5krát více? Nebo co jsi tím chtěl říci? Proč by tam nemohl být 4,5násobek?
Ale tu přeci nikdo neříká, že tohle je zaručené. Podmínky (parkování ve stínu, v podzemní garáži,...) toto číslo opět sníží, ale to přeci automobilka nemůže vědět, zda s tím budeš parkovat ve stínu nebo ne. Udává se proto instalovaný výkon, ty si můžeš spočítat maximum, které z toho můžeš dostat a máš představu, o kolik to bude v praxi horší. Také nikdo neříká, že kvůli tomu budeš schválně parkovat na sluníčku, ale parkování stejně mnoho lidí nemůže moc ovlivnit. A ono i ve stínu solární panely pracují.
A pokud jsi předtím měl 180W Priuse, ani ten nedával pořád 180 W, ale méně (i ten nedá 180W*365*12h = 790 kWh, ale v praxi tak kolem 200 kWh v naprosto ideálním případě). Takže ano, bude to dávat 4,5krát více než původní Prius, protože ten z úplně stejných důvodů nebude dávat své maximum jako ten s 860 W. Nebo jako chceš říci, že 180W Prius je možné provozovat v neustále ideálních podmínek, ale 860W Prius už možné není, a proto to nebude 4,5krát více? Nebo co jsi tím chtěl říci? Proč by tam nemohl být 4,5násobek?
Odpovědět1 0
Dnešní Prius má jen střechu. A to je právě ono. Tahle příšera tím má polepené i celé zadní okno s odtokovou hranou a celou přední kapotu. To máš přibližně 3krát tak větší plochu. Ze 180 W jsi na cca 540 W jen díky větší ploše. A k tomu tam máš o 50 % vyšší účinnost (34 % místo 22,5 %), hned jsi na více než 800 W. Co se ti nezdá? Jestli dnešní Prius dává skutečně 180 W v ideálních podmínkách, není důvod, aby tento nedával alespoň takových 600-700 W. Já nevím, ale mně přijde docela logické, že když plochu zvětším 3krát, že dostanu 3krát více. A pokud zvýším účinnost, tak to bude ještě více než 3krát. Mně by naopak přišlo divné, kdyby 3krát zvětšili plochu a ze 180 W by se dostali jen na 300 W.
Odpovědět2 1
